Svou práci jsem chápala jako poslání
Anastázia Hübnerová se narodila 9. listopadu 1928 ve Gbelech na Slovensku do rolnické rodiny. Měla osm sourozenců, od toho nejmladšího ji dělilo čtyřiadvacet let. Vychodila obecnou a měšťanskou školu ve Gbelech. Vzpomíná na vyhlášení Slovenského státu a pamatuje si bombardování okolí Gbel ke konci druhé světové války, při kterém se chodili schovávat k sousedovi do sklepa. Území osvobodila Rudá armáda a rodina v domě ubytovala vojáky včetně důstojníků. Po válce pamětnice vystudovala dvouletou hospodyňskou školu, v letech 1949–1953 studovala v Brně zdravotnickou školu. Umístěnku dostala do Valtic, kde pracovala celý život jako porodní asistentka. Vzpomíná na perzekuci řádových sester, které v nemocnici pracovaly. Tajně chodila křtít děti. Vdala se v roce 1957 a má syna Igora. Okupaci vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 prožila na noční směně v nemocnici. Ve Valticích lidé otáčeli cedule směrem do Rakouska. V roce 1990 se měla možnost na zájezdu do Říma setkat s papežem Janem Pavlem II., který pro ně o Velikonocích odsloužil mši. V roce 2019 žila pamětnice ve Valticích.