Jiří Hübner

„To bylo 1. září, tadyhle jsou od toho papíry. Tak když ne každej den, tak obden tam byl tajnej se podívat, jestli náhodou nebojujeme proti socialismu. Byli jsme asi tak půl roku nebo to ani tak dlouho netrvalo... Přišli za tátou, že potřebujou, aby šel tamhle k Jablonci, do Rychnova, dělat agronoma. On říkal, že nikam nepůjde. Oni říkali: ,No, tak vás tam vystěhujeme.‘ Tak tam byl devět roků, z toho pak ještě asi dva roky byl na Maxově jako vedoucí hospodářství. No tak, a matka krmila bejky ve chlívě. Krávy a to všechno se vystěhovalo a bylo tam třicet pět bejků, no, tak to měla na starosti.“

„Asi tak dva měsíce před tím, než skončila válka, tak k nám ta jedna Rusínka přivedla asi pět ruských vojáků, kteří utekli Němcům. Tak ty u nás byli asi měsíc, což nebyla žádná legrace, protože kdyby na to Němci přišli, tak by nás postříleli všecky. No, a když se blížila fronta, tak zmizeli a byl u nás… pak přivedla ještě jednoho, ta Julča, to byl osmnáctiletej Ukrajinec, kluk Petr, a ten u nás byl do konce války, skoro. Nebo pak když přišli sem, tak se přihlásil k nim.“