Proti zlu je nutné bojovat, spojil bych se snad i s ďáblem
Stáhnout obrázek
František Hovora se narodil 7. srpna 1914 v Pardubicích. Vyrůstal nejdříve jen s otcem, protože matka zemřela nedlouho po porodu, otec ji následoval již o čtyři roky později. František proto vyrůstal s bratrem a nevlastní matkou, druhou ženou otce. Od mládí měl rád sport, aktivně se zapojil do Sokola. Studoval obchodní školu. Zaměstnání našel v obchodě s koberci a linoleem a díky tomu se poněkud zlepšila finanční situace celé rodiny. Roku 1936 však musel narukovat na vojnu. Sloužil dva roky na východním Slovensku, ale kvůli dramatickým událostem v době mnichovské krize v roce 1938 nakonec strávil na vojně o půl roku více. Po mobilizaci byla jeho jednotka přesunuta k Bratislavě. Po vzniku protektorátu Čechy a Morava se zapojil do protinacistického odboje. Navázal spojení se skupinou zaměstnanců místní pojišťovny, kde pracovala jeho nevlastní matka. Další odbojáři se rekrutovali z řad sokolů. V červnu František Hovora 1942 skrýval radiotelegrafistu skupiny Silver A Jiřího Potůčka. Zajišťoval mu jídlo a usnadňoval mu spojení s Londýnem pomocí vysílačky Libuše. Po atentátu na Heydricha a vypálení Lidic se však nad odbojáři stahovala mračna. František Hovora se následující tři roky ukrýval u Míčových - evangelíků žijících v obci Brambory na úpatí Železných hor. Od těchto lidí dříve bral potřebné jídlo i pro výsadkáře Potůčka. V Pardubicích zanechal svou družku. Jeho nevlastní matka byla v souvislosti s heydrichiádou popravena na pardubickém Zámečku. Po válce se František vrátil do vyrabovaného rodného domu v Pardubicích. Náhradou získal místo národního správce obchodního domu s koberci a linoleem v Karlových Varech. Po únoru 1948 však o toto místo přišel. Několikrát byl vyslýchán StB kvůli správcování i kvůli předchozí pomoci „západním“ parašutistům. Poté pracoval v pardubické Tesle jako nákupčí materiálu. Po odchodu do důchodu stále žil ve svém rodném domě v Pardubicích. Zemřel 9. ledna 2011.
