Bylo nás sedmadvacet nebo osmadvacet a zůstalo nás pět
Josef Holý se narodil 11. 7. 1933 v Dubně na Volyni. Oblast západní Volyně tehdy spadala pod Polsko, ale Josef Holý má osobní vzpomínky pouze na konec polské vlády na Volyni. V letech 1939-1941 zažil sovětskou a v letech 1941-1944 nacistickou okupaci Volyně. V roce 1944 se o oblast západní Volyně bojovalo znovu - tentokrát se z východu tlačila sovětská armáda a wehrmacht ustupoval. V tomto období byl Josef Holý se svým tatínkem i s maminkou v obci Alexandrovka zadržen, pravděpodobně kvůli vyklizení frontového pásma, a společně byli odtransportováni do Brodů a poté do tábora v Przemyślu. Následovaly další tábory v Gdyni a v Toruni. V posledně jmenovaném městě docházel Josef Holý do německé školy a povinně se učil německy. V Toruni se mu s rodiči podařilo těsně před koncem války z tábora uprchnout. V únoru 1945 přišlo osvobození Rudou armádou. Rodina však bohužel nedostala „bumážku“ do Československa - jak si přáli - ale zpět na Volyň. Museli tedy přes Varšavu a řeku Bug odjet zpět. Do Československa se tak dostali až v roce 1947, kdy proběhla masivní reemigrace volyňských Čechů. Josef Holý se usídlil v Hudlicích, kde krátce pracoval jako řidič, a po vojně odešel dělat řidiče u ČSAD do Prunéřova (dnes součást Kadaně). Kvůli špatnému ovzduší na Chomutovsku se pak odebral s manželkou a dětmi do Nového Města nad Metují, kde získal práci referenta pro nová vozidla. V současnosti žije Josef Holý s manželkou v Novém Městě nad Metují.