,,Kluci byli v lese si povídat. Byl tam i můj syn. Nějaký pán vyšel proti nim s puškou a říkal, že je postřílí jako prasata, že jde na prasata. Takhle na ně mířil. Oni se lekli, utíkali pryč. Jeden z těch kluků poté říkal, že to byl ten estébák, co ho vyslýchal. Když to řekli doma, syn mému muži, tak on se sebral ještě s jednou paní a odešli si stěžovat do Prahy na ministerstvo vnitra. Asi tam potkal dobrého pána, který přikázal těm..., aby klukům nedělali potíže při maturitě. Ale pořád to bylo takové těžké.“
,,Každý dopis, každý balík byl otevřený. Odposlouchávali nám telefony. Zjistili jsme to. Já jsem měla v Písku kamarádku od nás z východu a my jsme spolu mluvily šarišsky. Když manžela jednou vyslýchali, tak se ptali: 'Jak to mluví ta vaše paní s tou kamarádkou?' Tak tím jsme zjistili, že poslouchají.“
,,Bylo to špatné. Já jsem byla na Slovensku s dětmi. Můj muž i se švagrem byli na motorce v Itálii. Po příjezdu vojsk Varšavské smlouvy je nepustili do Čech. Než otevřeli hranice, byli v nějakém středisku v Jugoslávii. My jsme pořád poslouchali rádio, co se děje. Až pak jsme dostali z Jugoslávie zprávu, že žijí, že jsou v pořádku. Bylo to těžké. Já jsem pracovala v Praze, takže já jsem se musela vrátit do práce a všude byli vojáci.“
Magdalena Hojková, rozená Beňová, se narodila 12. listopadu 1941 v obci Mokroluh u Bardějova na Slovensku do silně věřící rodiny. Otec Jan Beňo pracoval jako truhlář a často kázal na shromážděních Svobodné reformované církve (dnes Církev bratrská), ke které se celá rodina hlásila. Magdalena Hojková na Slovensku vystudovala pedagogickou fakultu a několik let pracovala jako učitelka. V roce 1964 se vdala za kazatele Církve bratrské Pavla Hojku a odstěhovala se za ním do Prahy. Na počátku 70. let odešli manželé do Písku, kam byl její muž povolán, aby vedl místní pobočku Církve bratrské. V 70. a 80. letech byla celá rodina Hojkových ostře sledována Státní bezpečností (StB), Pavel Hojka byl často vyslýchán. V 80. letech Hojkovi pracovali s problémovou mládeží (alkoholici, drogově závislí). V listopadových dnech roku 1989 založili první soukromé knihkupectví v Československu, kde Magdalena Hojková pracovala až do důchodu. Po roce 1989 vystoupil Pavel Hojka se svými následovníky z Církve bratrské a založil Elim, společnost pro diakonii a evangelizaci. V roce 2022 žila Magdalena Hojková v Písku.
Magdalena Hojková s dětmi ze ZŠ Cesta při natáčení PNS;
autorský tým: Eliška Šťáhlavská, Jan Majer, Alžběta Vránová, Rozálie Homolová;
pedagogické vedení: Mgr. Eliška Vokrojová;
škola: ZŠ Cesta
Magdalena Hojková s dětmi ze ZŠ Cesta při natáčení PNS;
autorský tým: Eliška Šťáhlavská, Jan Majer, Alžběta Vránová, Rozálie Homolová;
pedagogické vedení: Mgr. Eliška Vokrojová;
škola: ZŠ Cesta
Magdalena Hojková s dětmi ze ZŠ Cesta při natáčení PNS, 2022;
autorský tým: Eliška Šťáhlavská, Jan Majer, Alžběta Vránová, Rozálie Homolová;
pedagogické vedení: Mgr. Eliška Vokrojová;
škola: ZŠ Cesta
Magdalena Hojková s dětmi ze ZŠ Cesta při natáčení PNS, 2022;
autorský tým: Eliška Šťáhlavská, Jan Majer, Alžběta Vránová, Rozálie Homolová;
pedagogické vedení: Mgr. Eliška Vokrojová;
škola: ZŠ Cesta
Hrdinové 20. století odcházejí. Nesmíme zapomenout. Dokumentujeme a vyprávíme jejich příběhy. Záleží vám na odkazu minulých generací, na občanských postojích, demokracii a vzdělávání? Pomozte nám!
