„Přišel dvoudenní soud 5.-6. května 1959. Rodiče tam přijeli, ale nepustili je. Pustili jenom manželku, kterou přivezl učitel Černý. Za CČS(H) tam měl přístup tehdejší tajemník Buchar. Proběhl soud, byl jsem odsouzen za pobuřování na 8 měsíců a krátce na to mě v zeleném antonu odvezli s dalšími mukly na Mírov.“
„Odvezli mě na vyšetřovací vazbu do Pardubic. Ve tři hodiny odpoledne za mnou zaklapla brána. Manželka když se dozvěděla, že tam asi zůstanu, tak přijela do Pardubic pro svazek klíčů od fary a sboru. Osprchovali mě, i když jsem jim říkal, že jsem se koupal. Dostal jsem muklovské hadry a přivedli mě na cimru, kde byli tři chlapíci věřící katolíci. To byla také pěkná zkušenost. Vazba znamenala dlouhé několikahodinové výslechy, ale ty pohovory s těmi třemi katolíky to bylo úžasné. Dokonce jsem tam měl ve vězeňských hadrech i kázání, tam zaznělo Boží slovo. A ty pěkné rozhovory, to bylo něco úžasného.“
„Narodil jsem se 27. září 1928 v Lipí, což je vesnice vzdálená asi 3 kilometry od Náchoda. Rodiče Jindřich Hanuš a Anežka Hanušová, roz. Lichá pracovali jako tovární dělníci.“
„Pak jsem měl několik takových výroků na pastorálce a okrskových konferencích. Byl jsem již tenkrát sledován StB. Předseda našeho okrsku Církve československé (husitské)-CČS(H) měl krycí jméno Ivana. Když byl bratru faráři CČS(H) Houskovi odňat státní souhlas pro výkon duchovenské služby, tak farář Voňka řekl, že každý správný pastýř by měl za své ovce položit duši. Já jsem na to řekl, že mě mrzí nebo že člověk nemá žádné zastání před těmi darebáky. Předseda okrsku CČS(H) Ouzký mě napomenul, abych se takto nevyjadřoval a vše nahlásil. Hlavní důvod sledování a následného zatčení také byl, že se mi ztrácely desítky přihlášek na náboženství a to po vesnicích i v Heřmanově Městci.“
Jindřich Hanuš se narodil 27. září 1928 ve vesničce Lipí na Náchodsku v rodině továrních dělníků Jindřicha a Anežky, rozené Liché. Rodiče, a zvláště matka, byli velmi zbožní, a tak již ve čtrnácti letech věděl mladý Jindřich Hanuš, že se stane farářem. Na kněze Církve československé (husitské) - CČS(H) byl vysvěcen okamžitě po závěrečných zkouškách na Husově bohoslovecké fakultě v roce 1954. Jako pomocný duchovní konal duchovenskou službu v několika náboženských obcích. V roce 1956 se oženil s Libuší Řepkovou a později se jim narodily dvě dcery, Libuše a Jindřiška. V roce 1959 byl za pobuřování zatčen StB. Od roku 1957 byl prostřednictvím agenturní sítě sledován pro své výroky při kázáních, na teologických konferencích a za vyjádření k vyučování náboženství u dětí. Byl odsouzen k osmi měsícům, které si odseděl převážně na Mírově. Zde vzpomíná především na množství pastoračních rozhovorů. V té době se mu narodila i první dcera Libuše. Odseděl si celý trest. Po propuštění pracoval jako tovární dělník a usiloval o navrácení státního souhlasu pro výkon duchovenské služby. Ten obdržel až v roce 1964, a mohl se tak v malé náboženské obci opět věnovat farářské službě v CČS(H). Opakovaně byl kontaktován StB a přemlouván ke spolupráci. Negativní stanovisko poslal StB i písemně, ač mu byl slibován dokonce biskupský post! V současné době žije s manželkou v Mladé Boleslavi, kde v roce 2006 společně oslavili zlatou svatbu.
Hrdinové 20. století odcházejí. Nesmíme zapomenout. Dokumentujeme a vyprávíme jejich příběhy. Záleží vám na odkazu minulých generací, na občanských postojích, demokracii a vzdělávání? Pomozte nám!
