Zdeněk Hampl

* 1931

  • „Maminka byla Židovka, takže se na ni vztahovaly ty tzv. norimberské zákony. Vzhledem k tomu, že tatínek byl teda, no potom byl bez vyznání. Takže ten vlastní dopad se projevil: jednak teda maminka nesměla chodit ven, že jo, nebo do veřejných prostranství, musela nosit židovskou hvězdu a v lednu 1944 byla jako přesunuta do Terezína, do koncentračního tábora. Můj bratr byl taky vlastně... byl míšenec a musel přerušit studium na reálce a taky v roce 1944, o něco později, šel do takového pracovního tábora v Postoloprtech, to je v severních Čechách, tam byl teda až do dubna 1945.“

  • „Tady jsme narukovali, jak je u nádraží pošta. Ta ulička teď vede k tomu obchodnímu Atriu, Aurum [Auparku v Hradci Králové], k tomu obchodnímu domu. Tak tam stál, tam stály takový dřevěný baráky a tam jsme narukovali. Nic nám neřekli, naložili nás do vlaku, jel s námi ozbrojený doprovod jako už prezenční služby se samopalama. Nic nám neřekli. Jeli jsme, někde jsme zastavili. Nikdo prostě nic nevěděl. Jeli jsme celou noc. A ráno asi, druhý den, jsme... nás vyložili a byli jsme v Komárně. Čili to je pevnost na jihu Slovenska, kde byly, kde byla stará pevnost, kterou teda samozřejmě používali vojáci. A teď tam bylo právě, já nevím, 54. prapor PTP. Kde jsme měli tzv. přijímač. To znamená, že nás zaručovali do těch obratů a pochodů atd.“

  • „Otec byl odsouzený, jak jsem říkal, na těch dvaadvacet let nebo na dvacet let. Prošel různý ty věznice. Tady Valdice u Jičína, Bory, v Jáchymově tam byl taky na té věži smrti, kde se shazovala vlastně do těch drtiček ta uranová ruda. A potom byl řadu let na Mírově, to je na Moravě. No jinak ty návštěvy, který se povolovaly někdy za čtvrt roku, někdy za půl roku, pro dva lidi vždycky. Tak to, a to bylo víceméně za odměnu, že se ten odsouzený tam choval dobře. No a ta návštěva byla samozřejmě v uzavřených místnostech pod dozorem těch dozorců tam a trvalo to někdy deset, někdy patnáct minut a tím to skončilo.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Hradec Králové, 20.06.2013

    (audio)
    délka: 02:25:08
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
  • 2

    Hradec Králové, 21.05.2018

    (audio)
    délka: 01:24:03
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Se sportem to jde vždycky lépe

Dobové foto Zdeňka Hampla (1954)
Dobové foto Zdeňka Hampla (1954)
zdroj: osobní archiv pana Hampla

Zdeněk Hampl se narodil 12. července 1931 v Hradci Králové. Jeho otec Stanislav začal v období první republiky podnikat v oblasti zpracovávání kovů. Před druhou světovou válkou již vlastnil velký sklad v Hradci Králové a zaměstnával několik dělníků. Zdeněk prožíval šťastné dětství a své volné chvíle trávil sportem v Sokole. Nejvíce ho bavila košíková. Maminka pocházela z židovské rodiny a za války ji před deportacemi nějaký čas chránil sňatek se Stanislavem Hamplem. V roce 1944 však byla předvolána k transportu do terezínského ghetta, kde se dočkala konce války. Pamětníkův starší bratr Vítězslav musel nastoupit do pracovního tábora v Postoloprtech. V březnu či dubnu roku 1945 však odtud utekl a až do konce války se ukrýval v Hradci Králové. Zdeňkovi se naštěstí protižidovská opatření vyhnula, neměl ještě patnáct let. Rodina se po válce šťastně shledala a otcova firma až do únorového puče roku 1948 prosperovala. Toho roku 1948 mu zabavili sklad a později i obchod. Roku 1950 Stanislava Hampla zatkli a ve veřejném procesu odsoudili za údajnou velezradu na dvaadvacet let. Propuštěn byl pak na amnestii v roce 1960. Pamětník tehdy ještě stihl dokončit maturitu, ale další studium už nepřicházelo v úvahu. Vojnu odsloužil v letech 1952 až 1954 u Pomocných technických praporů (PTP). Poté pracoval v městském stavebním podniku, kde se vypracoval na vedoucího střediska instalatérů. Od roku 1965 v podniku vedl nově zřízené učňovské středisko. Ve volném čase na vrcholové úrovni provozoval košíkovou – nejdříve jako hráč a rozhodčí, později i jako trenér ženského družstva. Po odchodu do penze na začátku devadesátých let se dál věnoval trénování. Napsal také knihu Z historie hradecké košíkové.