Chtěli mu znemožnit najít si své místo v životě
Karel Halml se narodil 1. března 1937 v Malém Boru u Horažďovic. Jeho rodiče Karel a Marie Halmlovi měli malé hospodářství, kde Karel i jeho sestra vypomáhali. Na Horažďovicku prožil druhou světovou válku a rovněž osvobození americkou armádou. V květnu 1945 jeho rodina hostila Rostislava Bayera, vojáka, který se vrátil ze západní fronty a jemuž mezinárodní úmluvy nedovolovaly překročit demarkační čáru, podobně jako ostatním bojujícím na západě v cizineckých legiích. S ním si Karel Halml později dopisoval. Po roce 1948 byla rodina Halmlových vystavena nátlaku komunistického režimu, protože nechtěla vstoupit do JZD (jednotného zemědělského družstva). Karel Halml kvůli tomu nemohl nastoupit do učení na elektrikáře. V roce 1953 svoji situaci vyřešil útěkem z Malého Boru na statek k Hluboké nad Vltavou. Paní Kubatová, u které v tu dobu pracoval, napsala dopis prezidentské kanceláři a on se nakonec do učení dostal. V plzeňské Škodovce (tehdy závodech V. I. Lenina) se vyučil elektromontérem a následně řemeslo vykonával v Horažďovicích ve stavebním podniku. Vojenskou službu absolvoval v Českém Krumlově a v Českých Budějovicích. V roce 1959 se oženil s Emílií Hlaváčovou a společně měli dceru Marii. Ke konci šedesátých let začal pracovat jako údržbář v místních kasárnách. Jeho žena na počátku sedmdesátých let onemocněla a zemřela a Karel Halml se v roce 1974 oženil podruhé, s Věrou Zimmermanovou. Jejího syna Romana si osvojil. Celý život byl praktikující věřící katolického vyznání. Působil také u sboru dobrovolných hasičů. Po roce 1989 se začal více zajímat o historii a pomáhal Josefu Chalupnému s vydáním knihy II. světová válka na Horažďovicku (2015). V době rozhovoru na jaře 2022 žil v domovně seniorů v Horažďovicích, zajímal se o společenské dění a stále rád a pravidelně navštěvoval bohoslužby v místním kostele.