V osmašedesátém nebyly rány po křivdách z padesátých let ještě zhojené
Vladimír Gut se narodil 18. října 1956 ve Vlašimi, vyrůstal v nedaleké vesnici Radošovice, v rodině, kterou až do roku 1957 živilo vlastní hospodářství. Po komunistickém převratu byl Gutovým znárodněný dům a pohostinství, které bylo jeho součástí, v roce 1957 i všechna pole. V Radošovicích bylo společné zemědělské družstvo po vzoru Sovětského svazu založeno v roce 1951, tehdy do něj vstoupila většina radošovických hospodářů. Rodiče Vladimíra Guta vstoupit odmítli. Následující rok většina členů z družstva opět vystoupila a v Radošovicích nastala nátlaková fáze kolektivizace, jejíž obětí se staly dvě rodiny největších sedláků v obci. Oběma rodinám byl zabaven majetek, vyvlastněna pole a byly vystěhovány mimo okres. Vystěhování hrozilo i rodině Vladimíra Guta, nedošlo k němu jen díky „shovívavosti“ soudce, který nenechal vystěhovat těhotnou matku se třemi malými dětmi. Gutovi žili pod neustálým tlakem, v roce 1950 byl navíc v jednom z politicky motivovaných procesů k dvaceti letům odsouzen strýc Vladimíra Guta Alois Kukla. V roce 1968 byl jeho rodině majetek vrácen. Začali znovu úspěšně hospodařit, ale v roce 1976 jim byla pole vyvlastněna znovu. Vladimír se vyučil kuchařem-číšníkem, studovat zemědělskou školu kvůli svému kádrovému profilu nesměl. K hospodaření se vrátil až po pádu komunismu v roce 1990 a věnuje se mu dosud. Je průkopníkem tzv. regenerativního zemědělství, ohleduplného hospodaření v souladu s přírodou. V roce 1989 založil společně s bratrem v Radošovicích Občanské fórum a stal se prvním polistopadovým radošovickým starostou a zůstal jím i v dalších volebních obdobích. Žije v Radošovicích (rok 2023), je ženatý, s manželkou vychoval dvě děti.