Už nikdy jsem nepotkala nikoho podobného
Věra Fischerová se narodila 24. prosince 1916 ve Vídni. Její otec Karel Pražák byl důstojníkem rakousko-uherské armády, během první světové války vyučoval ve vojenské akademii. Po vzniku Československa se rodina přestěhovala do Prahy a otec pokračoval ve vojenské kariéře. Věra vystudovala Státní průmyslovou školu a našla si zaměstnání jako švadlena v módním salonu Fenclová v Praze na Národní třídě. Seznámila se s Janem Fischerem a v roce 1936 se vzali. Po svatbě se jim postupně narodily tři děti. Rodina žila v Praze-Motole, Jan Fischer se věnoval novinové kresbě, knižní ilustraci a kromě toho i volné malířské a grafické tvorbě. V letech druhé světové války se zapojil do protinacistického odboje a jen zázrakem unikl zatčení. Po osvobození se otec pamětnice zúčastnil protestů proti nastupujícímu komunistickému režimu a po roce 1948 skončil na rok ve vězení. Rodina přišla o činžovní dům na Hřebenkách v Praze, v němž dříve žil v podnájmu mj. i spisovatel Karel Poláček. Jan Fischer odmítl pracovat pro komunistický tisk. Následkem toho byl vyloučen ze Svazu výtvarných umělců a ztratil veškeré publikační možnosti. Po delší době našel zaměstnání v sodovkárně a později v propagačním oddělení podniku Meopta. Zemřel předčasně v roce 1960 na zánět mozkových blan. Věra Fischerová se po jeho smrti už nevdala. Vrátila se ke krejčovské profesi. Dnes žije v domově pro seniory v Praze.