Jiří Fanta

* 1941

  • „Táta ji měl, tu fotku [členů politické buňky Národní obce fašistické]. A když v roce 1948 zvítězila slavná dělnická třída, tak v Klášteře u Brolíků byla schůze. Tatínek a Provazník tam byli. Jarda Kočů řečnil, rudý až na prdeli: ‚Soudruzi, musíme to pevně...‘ A když byla přestávka, šel [otec] k Jardovi, vytáhl fotku a řekl mu: ‚Jardo, abys nezapomněl, cos byl.‘ A to byl začátek našeho konce.“

  • „V roce 1952 tátu vzaly záda, ležel určitě dva měsíce jako lazar. Maminka ho musela otáčet na posteli. Na mámu tu všechno [zbylo] – krávy a všechno. Tady jsme měli koně a já je obsluhoval a krmil. Dělal jsem s nimi jarní práce. Unesl jsem podušku, ale chomout ne. Kobyle jsem nasadil podušku a maminka kšír a chomout a šoupla to na kobylu. Takže jsem s koňmi normálně připravoval na poli. To byla doba, to si neumí nikdo představit, a to mi bylo jedenáct let. Zachránilo nás až to, že nás vystěhovali.“

  • „S plnou parádou nás vyprovodili 20. června 1952. Nejhorší bylo, že tatínkovi ani soudruzi koně nepůjčili, aby se mohl přestěhovat do [Golčova] Jeníkova. Přijel ožralý újezdní tajemník Matoušek, ráno vstával ještě ožralý a odpoledne byl zas. Koně tatínkovi nepůjčili, že by jim něco mohl udělat. V životě by táta koním neublížil, koně byli jeho miláčci. Z Jakubovic nás stěhoval Venda Vojtěchů. Vzal žebřiny a přestěhoval nás do Jeníkova, to už byl jiný okres, okres Čáslav. Přijel ten Matoušek a říká: ‚Hele, ty křupane, koukej odsud zmizet do 48 hodin, nebo vás odsud odvezeme třeba na Sibiř!‘“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Zhoř, 01.07.2024

    (audio)
    délka: 01:46:51
    nahrávka pořízena v rámci projektu Terénní reportáže
  • 2

    Zhoř, 09.12.2024

    (audio)
    délka: 02:31:27
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Vystěhujte se do čtyřiceti osmi hodin, nebo vás odvezeme na Sibiř

Jiří Fanta, natáčení pro Paměť národa, Zhoř, červenec 2024
Jiří Fanta, natáčení pro Paměť národa, Zhoř, červenec 2024
zdroj: PAměť národa, Rostislav Šíma

Jiří Fanta se narodil 19. dubna 1941 v obci Zhoř nedaleko Vilémova na Vysočině, kde vyrůstal do jedenácti let. Narodil se jako nejmladší syn Josefa a Marie Fantových. Rodina obdělávala více než 20 hektarů zemědělské půdy. Předchozí generace zde hospodařily již od doby po bitvě na Bílé hoře. Po druhé světové válce přešli na mechanizaci, na což si vzali půjčku. Po nástupu kolektivizace zemědělství odmítli vstoupit do družstva a čelili perzekucím, včetně domovních prohlídek, zabavování majetku a navyšování zemědělských dodávek, které nebyli schopni splnit. Oba bratři pamětníka sloužili u pomocných technických praporů. V červnu 1952 rodinu nuceně vysídlili a přestěhovali se do Golčova Jeníkova, kde rodiče pracovali v JZD. Za nesplnění dodávek otce v roce 1953 na několik měsíců uvěznili. V listopadu 1954 zemřela matka pamětníka. Po vystěhování navštěvoval Jiří Fanta školu v Golčově Jeníkově. Kvůli třídnímu původu studoval učební obor a později si doplnil vzdělání na zemědělské škole v Havlíčkově Brodě. Krátce pracoval jako zootechnik, ale dostal se do konfliktu s členem komunistické strany. V roce 1963 se vrátil z vojenské služby, oženil se a usadil v Klukách. Jeho otec do penze pracoval v pivovaru v Golčově Jeníkově a poté se k nim přestěhoval. Po roce 1989 došlo k otcově rehabilitaci a navrácení majetku rodině. Jiří Fanta získal hospodářskou usedlost až v 90. letech, ve zdevastovaném stavu. Po rekonstrukci se v roce 2001 přestěhovali s manželkou zpět do Zhoře, kde hospodařili a žili i v listopadu 2024.