Ladislav Centner

* 1936

  • „Kamarád to vypravoval, to nebyla žádná bombardovací letadla, která vypouští bomby. Ale voják otevřel v tom letadle dveře a ty bomby vyhazoval. On ležel na přejezdu s kamarády, takže to viděli. První bomba spadla na druhý barák od přejezdu. Prolétla střechou, ale nevybuchla. Další už trefila dělo. Jedno trefilo radnici. Bohužel na radnici byly granáty, a když dostala zásah, tak tohle všechno vybouchlo. Jinak radnice by jednou bombou tolik neutrpěla.“

  • „Spolužák mně říkal, že v té době jeho strýc přesvědčoval jeho otce, ať tam jdou také krást. Tak říkal, že nakonec otec si dal říci. To bylo ještě v době, kdy tam hlídali Maďaři. Přinesli si domů tři balíky. Postupně je rozbalili. V jednom byly ponožky, nikoli nové, ale vyprané, spravované. V druhém byly kalendáře, taková knížka, ale německy samozřejmě. V třetím balíku byla vyznamenání.“

  • „On k nám chodil za tátou – starostou. Bavili se o odborných věcech, o zemědělství, o stromech ovocných i lesních. To mně utkvělo v paměti. Tak se stalo, že u nás byli ti dva Němci a on (zajatec) tam přišel. Táta ho nějak oddirigoval, že se půjdou někam podívat. Měl zájem o krávu. Nakonec odešel. Táta myslel, že to dopadlo dobře. Major řekl hajnému, že věděl, koho tam máme, ale že si to nechal pro sebe.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Hradec Králové, 07.06.2022

    (audio)
    délka: 01:58:02
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Královehradecký kraj
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Komediant z pouti vzal žebřík a šel zatírat německé nápisy

Ladislav Centner, 1958
Ladislav Centner, 1958
zdroj: archiv pamětníka

Ladislav Centner se narodil 3. května 1936 ve Vysokém Chvojně u Holic. Rodiče se živili jako zemědělci na čtrnáctihektarovém hospodářství. Ladislav měl čtyři sourozence: Václava, narozeného v roce 1927, Marii v roce 1929, Josefa v roce 1930 a Bedřicha v roce 1938. V roce 1942 nastoupil Ladislav do školy, nejprve do Vysokého Chvojna, pak do Holic. Školní docházka byla poznamenaná válkou. Dobu heydrichiády prožívali na Vysokém Chvojně tíživě, protože tehdy byli popraveni čtyři místní mladíci, kteří se snažili udělat něco proti nacistům. Pamětníkův otec vykonával za války v obci funkci starosty. Musel komunikovat s Němci, kteří vedli místní lesní závod a kteří k němu chodili pro radu. Jednou u nich doma přistihli uprchlého zajatce. Přestože v takovém případě jejich povinností bylo Centnerovy udat, neudělali to. Od pátého května 1945 pamětník s kamarády pozoroval převratné dění Holického povstání. Nadšené zatírání německých nápisů a vyhlášení ozbrojeného povstání druhý den vystřídalo bombardování města a popravy desítek povstalců. S Ladislavem se táhl jeho nevhodný rodinný původ sedláka. Střední škola byla nemyslitelná, a tak se šel v roce 1950 učit na instalatéra do Holic. V letech 1956-1958 byl na vojně jako kádrově závadný branec u vojenských technických jednotek. Po vojně nastoupil jako údržbář do vojenské posádky Týniště, zanedlouho se vypracoval na šéfa střediska vodáků a topenářů. V roce 1962 se oženil s Jaroslavou Švihnosovou. V letech 1965 a 1969 se jim narodily dvě dcery a Ladislav si dokončoval stavební průmyslovku v Hradci Králové. V roce 1968 se jako antikomunista angažoval ve veřejném dění, které tehdy dávalo naději na demokratický vývoj společnosti. Jednadvacátý srpen 1968 však podobným snahám učinil přítrž. Posádku v Týništi nad Orlicí obsadili sovětští vojáci. Postupně odtud odešlo několik důstojníků a nakonec skončil i Ladislav Centner. V roce 1971 se s rodinou přestěhoval do Holic a nastoupil tam do topenářského střediska. Od roku 1976 byl aktivní v zastupitelstvu Městského národního výboru v Holicích. Za nejdůležitější v životě považuje rodinu, která může člověka podržet v těžkých situacích. V roce 2022 žil se svou manželkou v Holicích.