Musela jsem manžela v noci často budit, protože se mu zdálo o prožitých hrůzách a křičel
Věra Buxbaumová, za svobodna Konečná, se narodila 11. listopadu 1931 ve Šternberku. Její rodiče v tomto převážně německém městě provozovali řeznictví. Krátce po obsazení Sudet nacistickým Německem v říjnu 1938 ale rodina musela město chvatně v noci opustit. Otci totiž hrozilo zatčení. Vrátili se až po bezmála sedmi letech. Jenže v roce 1949 jim řeznictví pro změnu znárodnili komunisté. To už ale nežil otec pamětnice Jakub Konečný. Zemřel na následky zranění po úderu pažbou pušky od sovětského vojáka, kterému odmítl vydat svého koně. V roce 1953 se pamětnice provdala za Rudolfa Buxbauma, který kvůli svému židovskému původu prošel za války koncentračními tábory v Terezíně, Osvětimi a Schwarzheide a jako jeden z mála přežil i pochod smrti vězňů. I jeho rodiče a sourozenci válku v koncentračních táborech přežili, ale mnoho příbuzných nacisté zavraždili. Věra a Rudolf Buxbaumovi spolu žili jedenatřicet let a vychovali syny Jindřicha, Pavla a Rudolfa. Pobyt v koncentračních táborech ale manželovi závažně narušil zdraví a v roce 1984 ve svých devětapadesáti letech zemřel. V roce 2018 bydlela Věra Buxbaumová stále v Nové Hradečné.