„Já říkám, že jsem se narodil ve špatnou dobu na nesprávném místě. Protože potom zanedlouho začali v Evropě řádit fašisté a žel bohu i na Slovensku. Taky říkám, že je divné, že třeba papež nezasáhl na Slovensku, když tam byl prezidentem kněz, a že on vlastně spolupracoval s Němci. Dokonce je vyznamenával, když potlačili například Slovenské národné povstání.“
„Po válce se udály pogromy. Já jsem byl například pozván do Bratislavy na sjezd slovenských partyzánů. Jedu na sraz slovenských partyzánů. Jenom co se nestalo... Ono se to zvrtlo na pogrom. Bratislava, po válce, protižidovský pogrom.“
„Po válce se to samozřejmě zhoršilo. Dejme tomu, byl tam jeden pan doktor a ten léčil děti - všechny děti, ne jenom židovské, i nežidovské. A jednou ho obvinili, že... byl tam pogrom po válce a obvinili ho, že on uškodil křesťanským dětem. Potom se dokázalo, že to nebyla pravda. On byl doktor a pro každého byl doktor.“
Mikuláš Bröder se narodil 26. července 1928 v Lučenci na Slovensku do židovské rodiny. Do roku 1942 žil s rodiči a dvěma bratry v Topoľčanech. Rodina patřila mezi místní střední vrstvu a dodržovala elementární židovské zvyky. V létě roku 1942 byl s rodiči a jedním z bratrů deportován do pracovního tábora v Novákách. Po dvou letech se Bröderům podařilo dostat se do Banské Bystrice a po potlačení Slovenského národního povstání utekli do hor. Na útěku se jim Mikuláš ztratil. Rodiče byli dostiženi Němci a zřejmě v hromadném hrobu v Kremničce zastřeleni. Mikuláš se dostal k partyzánům a později po přechodu Hronu k Sovětské armádě. Jako nejmladší partyzán se zúčastnil bojů. Po únoru 1948 odešel na deset let do Izraele, od roku 1958 žil v Praze. Je nositelem mnoha vyznamenání. Mikuláš Bröder zemřel 22. února roku 2022.
Hrdinové 20. století odcházejí. Nesmíme zapomenout. Dokumentujeme a vyprávíme jejich příběhy. Záleží vám na odkazu minulých generací, na občanských postojích, demokracii a vzdělávání? Pomozte nám!
