Ideově politické požadavky pro práci učitelky nesplňovala. Nabídli jí pást ovce
Irena Bláhová, rozená Valterová, se narodila 29. září 1931 v Plzni jako druhá dcera Marie a Jiřího Valterových. Od malička byla spolu s rodiči členkou Sokola, chodila do Skautu. Druhou světovou válku prožila s rodiči u babičky v Unhošti. Vzpomíná na válečné roky i osvobození a první lásku. Zamilovala se do ruského vojáka. Po válce se děti a rodiči vrátily do Sokola. V roce 1948 se účastnila XI. všesokolského sletu v Praze. V rámci Sokola hrála také divadlo, při kterém se seznámila se svým budoucím manželem Rudolfem Bláhou. Ten byl také nadšeným skautem s přezdívkou Baghíra. Po roce na učitelském ústavu absolvovala reálné gymnázium v Kladně. První zaměstnání dostala v Hostíně na Rakovnicku. V Roce 1952 se za Rudolfa vdala, společně vychovali čtyři děti. V průběhu společného života se často stěhovali, protože byl manžel voják z povolání. Žili i na Slovensku v Košicích a v Prešově. Nakonec zakotvili ve Vyškově. Ve Vyškově prožili i rok 1968, aktivně se zapojili do společenského života. Oba ale byli právě pro svoje aktivity a nesouhlas s komunistickým režimem propuštěni z práce. Irena pracovala jako fakturantka, později jako aranžérka, Rudolf byl propuštěn z armády a živil se jako řidič a taxikář. V roce 1990 byli rehabilitováni. Irena se vrátila do školství ještě před rokem 1989 jako učitelka výtvarné výchovy. Rudolf Bláha byl opět aktivním skautem až do roku 2003, zemřel v roce 2019. V roce 2024 žila Irena Bláhová žila v roce 2024 ve Vyškově-Dědicích obklopená dětmi, vnoučaty a pravnoučaty.