I rozhodčí chtěl vidět Rusy pokořené
Vladimír Bednář se narodil 1. října 1948 v Berouně. Do šesti let žil na statku ve vesnici Rpety u Hořovic. V šesti letech se s rodinou přestěhoval do Plzně. Jeho otec chodil často do restaurací, kde hrál karty. Aby maminka uživila rodinu, trávila hodně času v práci. Vladimír Bednář byl dítětem ulice, ale za čas si našel druhý domov, kterým se stal zimní stadion. Hokej začal hrát ve Škodě Plzeň, kde jako levý obránce strávil většinu kariéry. Dva roky vojenské základní služby prožil v Dukle Jihlava, s níž získal dva mistrovské tituly. V roce 1968 byl kapitánem československé juniorské reprezentace, když vyhrála mistrovství Evropy ve finském Tampere. V roce 1969 reprezentoval ČSSR na mistrovství světa ve Švédsku, kde národní tým dvakrát porazil Sovětský svaz, což vyvolalo nadšenou odezvu fanoušků, kteří ve výhrách viděli pomstu za okupaci v srpnu 1968. V roce 1970 získal bronzovou medaili na mistrovství světa, v roce 1972 bronzovou medaili na olympiádě v japonském Sapporu. Ve stejném roce vybojoval zlatou medaili na mistrovství světa v Praze. V září 1972 hrál v památném utkání s profesionálním výběrem Kanady, jež skončilo v Praze 3:3. Na podzim 1972 utrpěl těžké zranění oka, kvůli němuž skončil v reprezentaci. Dál ale hrál první ligu za Škodu Plzeň. Účinkoval také v norské a jugoslávské nejvyšší soutěži. Po skončení kariéry se věnoval trénování. Působil také jako trenér české reprezentace do 20 let. Oženil se ve 27 letech a s manželkou vychovali syna, který hrál rovněž hokej. V roce 2021 žil Vladimír Bednář v Plzni a stále ještě trénoval v hokejovém klubu v Třemošné.