Mykola Baranovskij - Sokolovskij

„Já vám povím, Straklov se netěšil, moc se netěšil, že přišli Sověti. Třeba bylo kolchozy organizovat, koně, vůz, nářadí, všechno bylo třeba do kolchozu dávat. Poplatili se Češi. Dědeček poplatil se. Jeho udělali sekretářem selské rady, Lánský i Mamičev. [Selská rada tam byla?] Prosím? [Selská rada tam byla?] No. Přišli Němci, přišel Šulc, taky sedlák, prokázal jim, že sloužili sovětské vládě, a rozstříleli je.“

„Tatínkovi bylo čtyřicet devět let, když ho mobilizovali. Rok byl na vojně, potom ho domů nepustili a zavezli ho do Stalingradu. Byl ve Stalingradu. [A tam on zahynul?] Tatínek povídal: ‚Celý Stalingrad byl rozvalený do základů.‘ [A to tam byl jako v pěším vojsku nebo jak říct?] Pěchota? [Byl v pěchotě?] Ano. [V pěchotě.] V pěchotě. Ano.“

„[A kdo tam byl nejbohatší?] Sedlák? [No?] Jak vám říct. Masopustové byli nebídní. Jich bylo dvoje Masopusty. Paní Veselá, Masopustovi tam bydleli a pak tam byl sedlák Masopust. Další žil. Měl bratra Masopusta. Suchý byl sedlákem, potom, kdo tam ještě byl, Grmela, Petržílkovi, dva Petržílky bylo. I tam byl ještě Kopřiva.“

„Jak se dostali? [No?] No, jak vám říct. Oni byli nebohatí. Tatínek pracoval na všelijakých pracích, hledali byt, oženil se s maminkou. Hledali byt a našli byt ve Straklově. Práce byla na vlakovém nádraží a táta pracoval tady. Tam se i usídlil u paní Škaloudové a tam žili. Tam jsem se narodil v roce 1928. I žil. Taky tam rodiče zůstali žít po celý čas, dokud neumřeli. Táta umřel ve Straklově a je pochovaný na českém hřbitově.“