„Byly strašný mrazy a oni nás tady nejdřív vyslýchali a pak po ránu nás vezli do toho Mostu. A kluci dostali – já to řeknu lidově – po hubě, a protože už i ti estébáci byli zřejmě unavený, tak my dvě holky a ta Dáša třetí jsme přece jenom ten hrb připravily, ale už to nebylo tak zlý.“
„Od toho pivovaru vždycky odpoledne jela další a další auta, ale to byli vždycky Němci. Jenom se jich vždycky ptali, kde jsou Američani. No všichni řekli tam, ale voni tam nebyli, voni (Němci) jeli – pánbůh ví, kam jeli – to nevím. Jenom vím, že chlapi si pak říkali mezi sebou, že to tak neměli dělat, protože oni je z toho auta sebrali dolů, prošli tam tou branou k té radnici a tam je seřadili do řad a hnali je bez bot a bez toho, co jim všecko sebrali, hnali je směrem na Lovosice.“
„Teď to není už park, ale pod těma parkánama, když se jde nad ulicí, kde lidi bydleli, tak tam jsme dávali ty letáčky, protože byla tma a nikdo nás neviděl. Ale když nám to pak hodili, tak oni nás dobře viděli. No nic. No tak co teď? Všecko jsme to rozdali a asi druhej den už – řikam já chodila do áčka a do béčka chodila ta Tonča – ráno přišli estébáci do školy. Nejdřív sebrali ze školy kluky – ten jeden to byl potom herec, byl až v Košicích – a oni sebrali asi pět nebo šest kluků a my dvě jsme si říkaly: To je dobře, nás neviděli, nás nesebrali, to je dobrý, ale voni to věděli dobře.“
Danuše Augsbergerová, rozená Novotná, se narodila 21. srpna 1931 v Libochovicích, ale dětská léta strávila v Žatci. Rodina se ze Žatce na podzim roku 1938 po záboru Sudet vrátila zpět do Libochovic, kde strávila válečná léta. V květnu 1945 se přestěhovali zpět do Žatce. V červnu 1948 se Danuše zúčastnila posledního všesokolského sletu. Během studia na gymnáziu v Žatci se seznámila se studenty, kteří vyráběli a distribuovali protikomunistické letáky. Začátkem roku 1949 se Danuše zapojila do činnosti studentské skupiny Evžen, ta však byla brzy odhalena a její členy vyšetřovala Státní bezpečnost. Danuše byla zatčena 25. února 1949, strávila půl roku ve vyšetřovací vazbě. Soud proběhl 19. července 1949 a Danuši osvobodil s přihlédnutím k jejímu nízkému věku a k půl roku trvající vyšetřovací vazbě. Ačkoli byl soudní verdikt poměrně milosrdný, dlouhou dobu zůstávala pamětnice pod dohledem státních orgánů, často musela měnit bydliště i zaměstnání. Paní Danuše Augsbergerová žije v Žatci.
Hrdinové 20. století odcházejí. Nesmíme zapomenout. Dokumentujeme a vyprávíme jejich příběhy. Záleží vám na odkazu minulých generací, na občanských postojích, demokracii a vzdělávání? Pomozte nám!
