Následující text není historickou studií. Jedná se o převyprávění pamětníkových životních osudů na základě jeho vzpomínek zaznamenaných v rozhovoru. Vyprávění zpracovali externí spolupracovníci Paměti národa. V některých případech jsou při zpracování medailonu využity materiály zpřístupněné Archivem bezpečnostních složek (ABS), Státními okresními archivy (SOA), Národním archivem (NA), či jinými institucemi. Užíváme je pouze jako doplněk pamětníkova svědectví. Citované strany svazků jsou uloženy v sekci Dodatečné materiály.

Pokud máte k textu připomínky nebo jej chcete doplnit, kontaktujte prosím šéfredaktora Paměti národa. (michal.smid@ustrcr.cz)

Olivia Solís Rojas (* 1992)

• Nació el 3 de septiembre de 1992 en La Habana.

• A sus diez años decidió quedarse en Cuba a pesar de haber podido irse a EE. UU.

• Tras la emigración de su madre creció en la casa de su abuela.

• Es creadora del canal ‘Tiempo con Oli’ en YouTube.

• Sus vídeos son un testimonio sobre la realidad cubana y algunos cuentan con cientos de miles de vistas.

---Český příběh je uveden po španělském originále---

 

“Si había un solo pollo para comer, era todo para mí, porque yo era la niña de la casa. Si quería una chuchería, me lo compraban. Casi todo lo que yo quería, me lo daban,” empieza a narrar con mucha sinceridad Olivia Solís Rojas, nacida el 3 de septiembre de 1992 en la familia de un administrador comercial de La Habana, y resalta que a pesar de relativa abundancia nunca se convirtió en la niña que siempre estaba pidiendo cualquier cosa tan solo por capricho. 

La niña de la casa de tres abuelas 

Olivia era muy pequeña cuando sus padres se separaron. La madre de ella encontró rápidamente un pareja nuevo, y entonces la muchacha se quedó en su antigua casa junto con tres personas mayores, su abuela, tía-abuela y su bisabuela. “Vivíamos muy cerca y nos veíamos prácticamente todos los días,” explica por qué la separación no tuvo un impacto fatal sobre ella y la relación con su mamá. Al mismo tiempo añade que las tres señoras fueron muy protectoras y todo el tiempo intentaban darle lo mejor entre los márgenes de lo posible. En lo que se refiere a las reflexiones sobre la situación política, en el hogar no había precisamente un clima opositor, pero sí se puede decir que la vida transcurría frecuentemente entre las quejas de las abuelas quienes no se identificaban con el rumbo que iba tomando el país. “Y yo en mi inocencia les preguntaba: ¿pero por qué no se lo dicen a Fidel?”

La lotería del bombo

Un cambio significativo ocurrió a sus diez años, cuando la madre de Olivia emigró a Estados Unidos. La emigración fue resultado de su éxito en la lotería del bombo, sorteo al que cada año los cubanos aplicaban en un intento de probar suerte y obtener acceso al proceso migratorio.[1] Olivia estaba incluida en la lotería junto con el resto de la familia de su madre que en aquel entonces ya contaba con un hermano menor de tres años. Sin embargo, Olivia no quería abandonar su vida en Cuba. Prefería seguir viviendo tal como hasta entonces y decidió quedarse con sus abuelas. Su deseo era respetado por el resto de la familia como si fuera un derecho… “Muy mala decisión…” resume sonriendo cuando piensa en todas las oportunidades que podía haber disfrutado si no se hubiera quedado en el país totalitario. Acabados los estudios secundarios, se matriculó en la carrera de Técnico Medio de Informática. Y a pesar de que más tarde pretendía continuar con sus estudios en la universidad, su vida tomó un rumbo distinto. 

La joven YouTuber

Sus primeras experiencias en el ámbito de la creación del contenido en las redes sociales se datan en 2022. Olivia empezó con un canal de belleza. “Hasta entonces no sabía que en Cuba se podían hacer vídeos para YouTube. A lo mejor vivía debajo de una piedra… Pero mi esposo veía un canal sobre la tecnología. Pues, me pongo a verlo con él y me entero de que el chico era cubano. Me causó curiosidad…”, dice y explica que la posibilidad de hacer algo similar inmediatamente llamó su atención a pesar de que hasta aquel momento nunca había pensado en hacer tal cosa. Poco a poco iba comprendiendo y a la misma vez iba mejorando su expresión ante la cámara. “No me arrepiento, porque es algo que me cambió completamente la vida…”, comenta. 

Sin embargo, el camino ha sido largo y de vez en cuando también complicado. Los videos de belleza con los cuales comenzaba su producción no funcionaban mucho con el público. Había que cambiar el contenido y la forma y con eso le ayudó bastante su madre que fue quien vino con la idea de hacer vídeos enfocados en Cuba. 

Las consecuencias del éxito en las redes sociales

Como no es difícil de imaginar, el impacto de la cámara en las calles cubanas llenas de personas que han vivido toda su vida bajo la censura omnipresente se sentía. “Muchas veces uno tiene que grabar prácticamente escondido, porque las personas se escandalizan y no te dejan. Sin embargo, la constitución dice que en los lugares públicos tú tienes el derecho de tomar imágenes. Si se venden cosas en las tiendas, tienes el derecho de tomar fotos de los productos. Una vez fuimos a hablar con un abogado en un bufete de abogados. Nos dijo que a pesar de que sea así, es mejor no buscarse problemas. Y sinceramente yo no me voy a buscar problemas ni fajarme con nadie. No es el objetivo,” explica y añade que con una sola excepción nunca fue citada a causa de su contenido. “No era mala onda… Una vez un agente llamado Felipe me preguntó si las personas fuera del país me habían contactado para dar información sobre el país, pero todo muy relajado. Era para advertirme de que no podía ir mucho más allá.”

Sus vídeos tratan temas que suelen despertar interés no solo de los turistas, sino también de los cubanos que están viviendo fuera de la isla, ya que se centran en explicar por ejemplo el funcionamiento de los distintos tipos de monedas, el sistema de salud o la delincuencia en las calles cubanas. Uno de sus vídeos, llamado ‘Siete cosas que debes saber de Cuba’, ha llegado a tener casi un millón de vistas en su canal de YouTube Tiempo con Oli – Vlog de una cubana[2]. Varios otros están a cientos de miles de vistas. De ahí que mucha gente piensa que su trabajo es fácil o no está de acuerdo con el contenido. “Hay comentarios que me hacen revaluar si quiero seguir, pero las cosas pasan. Hay miles de personas que me apoyan. Creo que mantener la paz contigo es lo más importante en este trabajo,” sostiene Olivia y explica que el éxito de su contenido obviamente conlleva un incremento de la atención no solo en las redes sociales, sino también en las calles de su ciudad. La mayoría de sus vecinos, probablemente también gracias a las actividades como tiendas gratis donde repartía regalos entre los niños, no tienen ningún problema con ella. Sin embargo, en lo que se refiere precisamente a este tipo de actividades con el tiempo empezaba venir mucha gente y las cosas se complicaron de tal manera que Olivia decidió parar con ello. “Venían más de 300 personas y no tengo para todos. A veces se portaban mal… los cubanos llegan con el afán de que le regales algo gratis, discuten entre ellos… No es eso lo que yo quería,” dice.    

El mayor de sus apoyadores sigue siendo su mamá, quien está muy orgullosa y hasta se faja por ella en los comentarios. También suele compartir los vídeos de Olivia con sus amigas en Estados Unidos… 

Las ganas de tener un hijo se quitan en Cuba

La experiencia que tiene con sus coetáneos la lleva a creer que los jóvenes cubanos del día de hoy se importan cada vez menos sobre lo que está pasando con el país. “Todo el mundo se quiere ir, quieren tener cosas materiales y lucir pero prácticamente nadie hace algo para cambiar las cosas,” lamenta Olivia que pertenece entre las mujeres cubanas que prefieren no tener hijos en el ambiente cubano. “Hay muchos problemas sociales,” dice y resalta que en las escuelas casi no hay maestros capaces de transmitirles los valores fundamentales a los muchachos. “Ni hablar de la salud. Los hospitales están caóticos, no hay medicamentos, no hay insumos, no hay oxígeno que es lo más básico. Increíblemente hay gente que todavía piensa que Cuba es una potencia médica. Un médico te puede ver y puede ser muy bueno, pero si no hay medicamentos… Tengo en mi mente la imagen de mi bisabuela muriéndose en un hospital sin que se le proporcionara una atención que se merece. Se me quedó grabado. Miren la delincuencia… traer un hijo a Cuba para pasar por todo eso, que es inevitable a pesar de que tengas dinero, porque aquí no hay escuelas privadas… se quitan las ganas,” concluye admitiendo que la emigración sigue siendo un camino que está considerando en el futuro.  

[1] https://elpais.com/us/2024-09-28/cuba-se-queda-fuera-de-la-loteria-de-visas-de-2026-por-la-cantidad-de-emigrantes-que-han-llegado-a-estados-unidos.html 

[2] https://www.youtube.com/c/TiempoconOliVlogdeunacubana

 

-----------------------------------------------

 

„Když bylo doma jedno kuře, bylo celé pro mě, protože já jsem byla princezna naší domácnosti. Když jsem chtěla něco sladkého, koupili mi to. Dostávalo se mi téměř všeho, na co jsem ukázala,“ přiznává hned na úvod s notnou dávkou upřímnosti Olivia, narozená 3. září 1992 do rodiny obchodního úředníka z Havany. V zápětí ale zdůrazňuje, že i přes relativní hojnost se z ní nikdy nestalo rozhazovačné a nenasytné dítě. 

Princezna v domě tří babiček 

Olivia byla ještě malé dítě, když se rodiče rozvedli. Její matka si rychle našla nového partnera a děvčátko zůstalo v původní domácnosti společně s třemi starými ženami – babičkou, babiččinou sestrou a prababičkou. „Bydleli jsme blízko od matky vídali jsme se téměř každý den,“ vysvětluje možný důvod toho, že vztahy mezi nimi se ani přes tento překotný vývoj nijak nepoškodily. Zároveň zdůrazňuje, že staré dámy byly při její výchově velmi ochranářské a dělaly všechno pro to, aby jí vždycky mohly dát to nejlepší. Pokud bychom se zaměřili na to, jak se v domě mluvilo o politice, dá se říci, že každodenní život byl rámován častými stížnostmi babiček, které se nebály kritizovat směřování země. „A já jsem se jich ve své nevinnosti ptala: ‚A proč to teda neřeknete tomu Fidelovi?“

Výhra v loterii o exil

Významný zlom v životě Olivie představovala matčina emigrace do Spojených států amerických. Dívce bylo tehdy deset let, když její matka vyhrála v loterii vízum.[1] Výherní tiket se vztahoval i na Olivii, která tehdy mohla odejít společně s matkou a svým tříletým nevlastním bratrem. Jenže dívka se rozhodla zůstat na Kubě. Nechtělo se jí opouštět svůj dosavadní život a proto i nadále obývala dům svých babiček. Její přání bylo tehdy celou rodinou přijato s veškerým respektem. „A bylo to velmi nešťastné rozhodnutí…,“ uznává dnes Olivia s úsměvem při pomyšlení na to, jaké možnosti se jí mohly ve Spojených státech amerických naskytnout. Nicméně, dívka dokončila základní školu, úspěšně pokračovala studiem informatiky na střední škole a chtěla pokračovat také na univerzitu. Její život ale brzy nabral zcela nový rozměr. 

Mladá YouTuberka

První zkušenosti s vytvářením obsahu na sociálních sítích získávala Olivia někdy v roce 2022. Tehdy začala s kanálem zaměřujícím se na rady ohledně líčení a podobně. „Já jsem do té doby vůbec nevěděla, že něco takového je na Kubě možné. Žila jsem jak v jiném století. Nicméně, můj manžel sledoval takový kanál o různých radách pro kutily a podobně. Jednou jsem se na to koukala s ním a on mi řekl, že ten chlapec je Kubánec. To ve mně ihned vzbudilo velkou zvědavost…,“ říká a vysvětluje, že i když nikdy předtím nad něčím takovým neuvažovala, ta myšlenka jí najednou nedala spát. Postupně se učila pohybovat nejen v prostředí sociální sítě, ale také před kamerou. „Určitě toho nelituji, protože tohle mi úplně změnilo život,“ vypráví.  

Nebyla to ale cesta růžovou zahradou. Celý proces měl dlouhý vývoj a videa o líčení, se kterými začínala, velký úspěch nezaznamenala. Bylo potřeba něco změnit. A právě tady se do jejího příběhu významným způsobem opět vrací matka. To ona přišla s nápadem na videa popisující zvláštnosti života na Kubě. 

Důsledky úspěchu na sociálních sítích 

Nikoho asi příliš nepřekvapí, že přítomnost kamery v kubánských ulicích, mezi lidmi, kteří celý svůj život prožívali pod přísnou cenzurou, vyvolávala často poprask. “Mnohokrát jsem musela natáčet v podstatě potají, protože lidé se mohli zbláznit, když viděli kameru. Je ale důležité říci, že podle ústavy mají občané právo fotit a natáčet ve veřejných prostorách a prostranstvích. Když se něco prodává v obchodě, není zakázané natáčet si ty produkty. Jednou jsem kvůli tomu byla na konzultaci u právníka. Řekl, že mám sice pravdu, ale že je lepší nepřidělávat si potíže. A víte, upřímně, já nemám v úmyslu vyvolávat nějaké spory nebo šarvátky. To opravdu není mým cílem,“ vysvětluje a popisuje svou jedinou zkušenost s výslechem. „Připadalo mi, že to probíhá v poklidném duchu… Jednou se mě prostě policista jménem Felipe přišel vyptávat na to, jestli mě třeba nekontaktoval někdo ze zahraničí, aby se mě vyptával, jak se žije na Kubě. Nebylo to nějak nepříjemné, ale bylo jasné, že mi tím chtějí naznačit, že bych se rozhodně neměla pouštět do ničeho, co by jim mohlo vadit.“ 

Videa, která nahrává na svůj kanál, budí pozornost nejen mezi turisty, kteří se chystají cestovat na Kubu, ale také například mezi samotnými Kubánci, kteří před časem emigrovali z ostrova a zajímají se o to, jak se v jejich dřívější domovině žije. Olivia vysvětluje například to, jakým způsobem fungují jednotlivé měny, které se používají, popisuje současný stav kubánského zdravotnictví a nebo bezpečnostní situaci v tamních ulicích. Jeden její počin, pojmenovaný ‚Sedm věcí, které musíte vědět o Kubě‘, má v době publikování tohoto rozhovoru bezmála jeden milion shlédnutí. Některá další videa na youtubovém kanálu Tiempo con Oli – Vlog de una cubana[2]pak dosahují stovek tisíc přehrání. S tím se samozřejmě pojí také velké množství nelichotivých reakcí, přičemž lidé si podle Olivie často myslí, že dělat takový obsah vlastně není žádná pořádná práce. „Některé komentáře mě dokážou zasáhnout takovým způsobem, že si po jejich přečtení říkám, jestli mám tohle vlastně zapotřebí. Časem to ale přejde. Na druhé straně jsou tisíce lidí, kteří mi fandí. V  kontextu této práce si myslím, že nejdůležitější je pečovat o svou duševní pohodu,“ říká Olivia a poukazuje na to, že se zvýšenou pozorností se nepotýká jen na sociálních sítích, ale také v ulicích svého města. Většina lidí ze sousedství – možná i díky jejím aktivitám, při kterých například rozdávala zdarma oblečení a jiné věci – ji vnímají pozitivně. Nicméně, když přijde řeč právě na rozdávání věcí, Olivia říká, že s tím musela přestat, protože nával lidí se stával neúnosným a během rozdávání docházelo k potyčkám. „Představte si, že přijde třeba 300 lidí. Nemůžu je obdarovat všechny. Někteří se potom začnou chovat nevybíravě… Kubánec přijde a myslí si, že dostane všechno zadarmo… lidé se mezi sebou dohadovali. Za tímhle účelem jsem to nedělala,“ vysvětluje. 

Jejím největším fanouškem přitom zůstává její maminka, která je na ni velmi pyšná a dohaduje se v komentářích pod jejími videi s lidmi, kteří mají k obsahu námitky. Hrdě také propaguje kanál své dcery mezi svými přáteli v USA… 

Nechuť přivést dítě do tohoto světa 

Z hovorů se svými vrstevníky má Olivia pocit, že mladí se dnes příliš nezajímají o to, kam směřuje jejich vlast. „Všichni chtějí hlavně emigrovat. Rádi by si užívali materiální hojnost, chtějí být ve středu pozornosti… ale pro lepší život tady nedělají zhola nic,“ stěžuje si Olivia, která se řadí mezi nemalý počet kubánských žen, které odmítají přivést díte do tohoto světa. „Život tu je skutečně těžké,“ říká a zdůrazňuje, že ve školách už není takřka nikdo, kdo by dětem vštípil alespoň základní hodnoty. „O zdravotnictví se nemusíme vůbec bavit. Nemocnice jsou v rozkladu. Nejsou léky, nejsou kapačky, dokonce ani kyslík. Pro mě je naprosto nepochopitelné, jak si ještě dnes může někdo myslet, že Kuba je zdravotnická velmoc. Ano, máme dobré lékaře, ale k čemu nám jsou, když nemají, čím léčit. Dobře si pamatuji na to, v jakých podmínkách umírala moje prababička. Podívejte se na rostoucí kriminalitu… porodit dítě, aby vyrůstalo v těchto ulicích a zažívalo tohle všechno… a je jedno, že máte peníze, protože tady si za ně nic nekoupíte… nechce se mi přivést dítě na tento svět,“ říká a přiznává, že emigrace zůstává jednou z možností, které do budoucna zvažuje.

[1] https://elpais.com/us/2024-09-28/cuba-se-queda-fuera-de-la-loteria-de-visas-de-2026-por-la-cantidad-de-emigrantes-que-han-llegado-a-estados-unidos.html 

[2] https://www.youtube.com/c/TiempoconOliVlogdeunacubana