Hladový pochod jsem absolvovala v kočárku, můj bratr potom Krnovu věnoval sochu madony
Helga Rügamer, rodným příjmením Titze, se narodila 5. dubna 1944 v Krnově. V červnu 1945 se jako jednoletá v kočárku zúčastnila několikadenního krnovského hladového pochodu, během něhož musely město naráz opustit tři tisíce německých obyvatel a asi tři stovky z nich přišly o život. Helga Rügamer své vlastní vzpomínky na tuto smutnou událost ani na několikadenní pobyt ve sběrném táboře na Cvilíně nemá. Průběh pochodu zná ale dopodrobna od své matky a sedmi sourozenců, kteří šlapali desítky kilometrů vedle ní. Sto dvacet kilometrů dlouhý pochod končil v Králíkách, odtud byli Němci nákladním vlakem dovezeni do Krušných hor a pěšky vyhnáni přes Cínovec. Helžin otec Rudolf Titze, krnovský kožišník, nesměl ve východním Německu podnikat. Až na nejstarší sestru všichni sourozenci Titzeovi utekli na Západ, Helga roku 1960 na jízdním kole přes Berlín. Do rodného města se Helga Rügamer od roku 1964 ráda a pravidelně vrací, za předešlého režimu tam pořádali rodinná setkání. V posledních letech se účastní smírčích symbolických aktů, stejně jako to dělal její nedávno zesnulý bratr Walter Titze. Ten dokonce pro krnovský kostel nechal vyrobit kopii tamní sochy sv. Marie, světově známé jako Madona z Dachau.