Kdo jezdil sám ven, tak byl buď fízl, nebo podezřelý
Eduard Železný se narodil 31. listopadu 1932 ve Velešíně. Jeho otec Antonín Železný byl továrník a inovátor. Během druhé světové války se zapojoval do protinacistického odboje – podporoval například uprchlé sovětské zajatce. Byl za to odsouzen – nicméně protože byl pro nacisty nepostradatelný jako manažer továrny, odložili výkon trestu na konec války. Při květnovém povstání se snažil do Prahy dostat oddíl vlasovců. Po skončení války se celá rodina přestěhovala do Českých Budějovic, kde Eduard Železný vystudoval gymnázium a spoluzaložil skautský oddíl. Po skončení střední školy se přihlásil do Prahy na ČVUT – nicméně jako syn z rodiny bývalého továrníka měl malou naději. Vzal proto práci ve Waltrovce, odkud se mu poté podařilo na školu dostat, aniž by musel vstoupit do komunistické strany. Ke konci studií se kvůli epizodě s promocí dostal do problémů a měl být přeřazen do pohraničí – nakonec šel ale pracovat do Patentového úřadu pod Alexeje Čepičku, přítele jeho otce. Protože pracovně jezdil často do zahraničí, zajímala se o něj Stártní bezpečnost (StB) a podezřívala jej ze špionáže. Proto nějakou dobu nemohl cestovat. Když se mu v osmdesátých letech podařilo opět vycestovat, StB o něj znovu projevila zájem znovu. Eduard Železný po revoluci využil svých kontaktů v zahraničí, převážně v Německu, a podnikal. Do konce života stále vynalézal. Jeho největším dílem je pravděpodobně pětidobý motor, na jehož vývoji se v současnosti pracuje v Jihostroji Velešín. Eduard Železný zemřel 8. ledna 2018.