„Ve třetím ročníku, na podzim roku 1952, si mě k sobě do ředitelny pozval ředitel a povídá: ,Máme tady přípis KNV, že musíte skončit na škole, protože rodiče jsou nepřátelé režimu, a nastoupíte se někam osvědčit v pracovním procesu. Potom můžete studovat dál. Pokud chcete osvědčení, že jste absolvoval dva ročníky, tak vám to napíšeme.‘ Zklamání bylo takové, že když jsem potom šel pěšky z vlaku z Grygova do Krčmaně, tak jsem se tam na jedné skalce posadil, rozhlédl jsem se po těch rodných širých lánech a povídám: ,Vy naše políčka, kdybyste věděly, co se na vás chystá!‘ To si pamatuju jako dnes. Doma jsem to oznámil rodičům a otec říkal: ,Já jsem to očekával. Co se dá dělat.‘“
„Někde bych doma našel ta odsouzení za to, že otec nesplnil dodávky mléka nebo pšenice. Ale ty nešlo splnit. Maminka v těch nejhorších dobách jezdila jedenáct kilometrů do Olomouce, aby prodala nějaké máslo nebo vajíčka. Ona měla chov vlašek, koroptví, aby vydělala aspoň nějaké hotové peníze.“
„My jsme bydleli přímo u kostela. Když potom přišla fronta, tak ta první várka ustupujících šla od Přerova. To byli Maďaři a já nevím, co všechno. A osmého, v úterý, ve tři hodiny odpoledne přijeli k nám do Krčmaně Rusáci. Nás vyhnali z domu, protože jsme bydleli přímo u kostela, a museli jsme se schovat k sousedům do bramborového sklepa. Tam bylo okénko zacpané pytli se slámou. Němci stříleli na frontu přicházející z Olomouce a na věži z kostela měli Rusáci dělostřeleckou pozorovatelnu. Tak ti Němci pálili přímo na ni. A asi čtyři granáty nám shodily stodolu a dva granáty zůstaly zabořené na zahradě mezi stodolou a obytným stavením.“
Ivo Zapletal se narodil 27. května 1934 v malé obci Krčmaň ležící mezi Olomoucí a Přerovem, kde jeho rodiče vlastnili středně velké hospodářství. S jeho rodnou obcí je spojena tzv. Krčmaňská aféra, neúspěšný pokus o atentát na tři nekomunistické ministry poválečné vlády. Pamětníkův strýc Ladislav Loveček v roce 1947 jako první upozornil na to, že stopa atentátníků vede právě do Krčmaně, za což byl po převzetí moci komunistickým režimem odsouzen k šestiletému vězení. Během kolektivizace venkova tlačili komunisté rodinu Iva Zapletala ke vstupu do Jednotného zemědělského družstva (JZD), a protože vytrvale odmítali, museli státu odevzdávat velmi vysoké dodávky zemědělských produktů. Za nesplnění dostával otec opakovaně peněžní pokuty a nakonec mu nezbylo nic jiného než do JZD vstoupit. Ještě před tím vyloučili v říjnu roku 1952 Iva Zapletala společně s dalšími dětmi tzv. kulaků ze zemědělské školy v Olomouci a poslali ho na práce ve státním statku Javorník - farma Vlčice. Zde strávil rok života jako tzv. zelený baron. Po odchodu z Vlčic se nastěhoval za manželkou do Žulové, kde několik let pracoval v místním státním statku. Později při zaměstnáni dálkově dostudoval zemědělskou školu. Zemře v červnu 2014.
Děti tzv. kulaků, kteří byli vyloučeni ze středních zemědělských škol a v roce 1951 posláni na práci na státní statek Javorník - hospodářství Vlčice na setkání po roce 1990
Děti tzv. kulaků, kteří byli vyloučeni ze středních zemědělských škol a v roce 1951 posláni na práci na státní statek Javorník - hospodářství Vlčice na setkání po roce 1990
Pokoj ve kterém na zámku ve Vlčicích bydleli děti tzv. kulaků, kteří byli vyloučeni ze středních zemědělských škol a v roce 1951 posláni na práci na státní statek Javorník
Pokoj ve kterém na zámku ve Vlčicích bydleli děti tzv. kulaků, kteří byli vyloučeni ze středních zemědělských škol a v roce 1951 posláni na práci na státní statek Javorník
Vladimír Kubíček na státním statku Javorník hospodářství Vlčice, kam byli poslán děti tzv. kulaků, kteří byli vyloučeni ze středních zemědělských škol v roce 1951.
Vladimír Kubíček na státním statku Javorník hospodářství Vlčice, kam byli poslán děti tzv. kulaků, kteří byli vyloučeni ze středních zemědělských škol v roce 1951.
Zámek ve Vlčicích kde byli ubytováni děti tzv. kulaků, kteří byli vyloučeni ze středních zemědělských škol a v roce 1951 posláni na práci na státní statek Javorník - hospodářství Vlčice
Zámek ve Vlčicích kde byli ubytováni děti tzv. kulaků, kteří byli vyloučeni ze středních zemědělských škol a v roce 1951 posláni na práci na státní statek Javorník - hospodářství Vlčice
Zámek ve Vlčicích kde byli ubytováni děti tzv. kulaků, kteří byli vyloučeni ze středních zemědělských škol a v roce 1951 posláni na práci na státní statek Javorník - hospodářství Vlčice
Zámek ve Vlčicích kde byli ubytováni děti tzv. kulaků, kteří byli vyloučeni ze středních zemědělských škol a v roce 1951 posláni na práci na státní statek Javorník - hospodářství Vlčice
Zámek ve Vlčicích kde byli ubytováni děti tzv. kulaků, kteří byli vyloučeni ze středních zemědělských škol a v roce 1951 posláni na práci na státní statek Javorník - hospodářství Vlčice
Zámek ve Vlčicích kde byli ubytováni děti tzv. kulaků, kteří byli vyloučeni ze středních zemědělských škol a v roce 1951 posláni na práci na státní statek Javorník - hospodářství Vlčice
Zámek ve Vlčicích kde byli ubytováni děti tzv. kulaků, kteří byli vyloučeni ze středních zemědělských škol a v roce 1951 posláni na práci na státní statek Javorník - hospodářství Vlčice
Zámek ve Vlčicích kde byli ubytováni děti tzv. kulaků, kteří byli vyloučeni ze středních zemědělských škol a v roce 1951 posláni na práci na státní statek Javorník - hospodářství Vlčice
Hrdinové 20. století odcházejí. Nesmíme zapomenout. Dokumentujeme a vyprávíme jejich příběhy. Záleží vám na odkazu minulých generací, na občanských postojích, demokracii a vzdělávání? Pomozte nám!
