„Ono to tam bylo takový rozhádaný. Táta říkal: ,Hele, víš co? Tady to jde od desíti k pěti. Odvedu tě do pořádného oddílu.’ A odvedl mě tenkrát o patro – nevím, jestli nahoru, nebo dolů. Desítka měla třetí patro.“ – „V té věži.“ – „Nebo druhý. Druhý, myslím. A: ,Já tě odvedu do pořádnýho oddílu.‘ A přivedl mě k Jestřábovi. Říkal: ,Hele, Jestřábe, já ti vedu novýho člena.‘ – ,Jakýho?‘ – ,Tady toho mýho oplégra,‘ prej. – ,No jo, tak toho beru. Ten má za sebou několik táborů.‘ Tak mě takhle chytil za ruku: ,Pojď, Ostříži mají zrovna schůzku.‘ A odvedl mě do – oni byli čtyři družiny. To byla Bílá družina, to byli ti nejstarší kluci. Pak byli Tygři. Medvědi. A Ostříži.“
Jiří Vodenka, skautským jménem Jíra, se narodil 31. prosince 1922 ve Zbraslavicích u Kutné Hory. Oba jeho rodiče byli činní ve skautingu, otec Václav Vodenka, profesí knihtiskař, působil jako vedoucí skautského oddílu – pražské Desítky. Rodina původně žila na Starém Městě pražském a později přesídlila na Strahov, kde se pod Mariánskými hradbami budovaly skautské klubovny. V letech 1937–1939 byl Jiří Vodenka členem slavné Dvojky, oddílu pod vedením Jaroslava Foglara. Roku 1938 se zúčastnil skautského tábora v Siněviru na Podkarpatské Rusi. Za války pracoval jako knihtiskař a později byl totálně nasazen na práci na stavbě vysočanského plynojemu. Společně s otcem je autorem tábornické příručky Nauka o stopování. Zemřel 3. února 2020.
Hrdinové 20. století odcházejí. Nesmíme zapomenout. Dokumentujeme a vyprávíme jejich příběhy. Záleží vám na odkazu minulých generací, na občanských postojích, demokracii a vzdělávání? Pomozte nám!
