RNDr. Mojmír Vlašín

„No, znamenalo to, že například ve Větřní, kde byla obrovská papírna, se vypouštěly všechny odpadní vody přímo do řeky. Takže ta řeka hnila, ta řeka hnila tak, že tam opravdu, když člověk tam přijel třeba do Českého Krumlova, dneska perla památková, na kterou se jezdí dívat turisti z celého světa. Tak tehdy se tam člověku opravdu dělalo na zvracení. A musím říct, že jsem na vlastní oči viděl, jak se tam turisti pozvraceli. Protože to opravdu bylo, jak když vlezete do žumpy. A prostě žádné čištění neexistovalo, protože tím by se jaksi brzdil rozvoj socialismu a budování komunismu. Takže ty odpadní vody tekly přímo do řeky. Komíny neměly žádné filtry. Jediné, co se dělalo, tak se budovaly komíny stále vyšší a vyšší, aby se ty zplodiny dostaly do vyšších vrstev atmosféry a víc se rozptýlily, případně odlítly někam k sousedům. To byla tehdejší strategie komunistického režimu. Takže tam byly jakési formální návody, jak znečištění snižovat, ale nikdo na ně nedbal, protože hlavním cílem bylo splnit plán. A kdo splnil plán, tak ten si mohl dělat, co chtěl.“

„Samotná stavba měla zejména třeba na Šumavě obrovsky negativní důsledky, které se dodneška nepodařilo plně vyřešit. V čem? Především ve dvou věcech. Pokud ta železná opona vedla přes rašeliniště, tak takové rašeliniště bylo uměle vysušeno, anebo alespoň do něho byly navezeny obrovské spousty materiálu, aby tam šly ty zátarasy vybudovat a aby tam šla vybudovat silnička. To byla první věc. A druhá věc: dráty byly vlastně dvoje. To byla jedna stěna drátů a druhá stěna drátů k té první stěně drátů. To byla signální stěna, kde byly tenké drátky, které když se jich někdo dotkl nebo přetrhl, tak se spustila světlice. Oni pak věděli, že když vylítla světlice, což někdy teda vyhodili taky divočáci nebo zvěř nebo pád stromu, ale když vylítla světlice, tak vojáci pohraničníci jeli k tomu místu. Mezi tou signální stěnou a těmi skutečnými dráty, což byla čtyřmetrová stěna z ostnatého drátu, tak byl pás, který byl pooraný a poválený, aby bylo vidět, že jsou tam otisky stop. A to se v létě, v zimě neustále upravovalo a používaly se tam dost drsné pesticidy proto, aby tam nerostla žádná tráva, právě aby byly vidět stopy případných takzvaných narušitelů. Takže tyto vlivy té železné opony byly jasně negativní. Ale pozitivní byla ne ta železná opona sama, ale to, že se tam nesmělo. Že tam nikdo nechodil, kromě těch lidí, kteří měli ty povolenky.“