Když jsem ležel zraněný na ošetřovně, přiváželi tam lidi od Dukly Nemohl jsem poslouchat ten nářek Ukrad‘ jsem tam nějaký galoše, omotal jsem si zraněnou nohu hadrem a utekl jsem odtamtud Střepinu mi vyndali až po válce v Praze
Stáhnout obrázek
Jiří Švejdar se narodil 24. května 1922 na Volyni v Českém Boratíně. Jeho otec Bedřich proslul jako dlouholetý boratínský starosta, odvážný diplomat, který dokázal vyjít s bolševiky i s Němci. Jiří Švejdar v dětství brzo osiřel. Když mu bylo osm let, zemřela mu maminka na tuberkulózu. Zůstali doma sami - otec, Jiří a jeho další dva sourozenci, bratr Miloslav a sestra Lýdie. Rusové chtěli jeho rodinu odvézt na Sibiř. Plán ale naštěstí nestačili realizovat. Na jaře 1944 se na Volyň zase začala tlačit sovětská armáda a boratínská mládež se rozhodla vstoupit hromadně do 1. československého armádního sboru. Sraz dobrovolníků se konal právě na dvoře starosty Švejdara. Po odvodu v Lucku a krátkém výcviku byl Jiří Švejdar přidělen k brigádním pozorovatelům. Poprvé se ocitl v boji během ofenzivy u Torčína, tehdy ještě ve svém civilním oblečení. Zúčastnil i bojů na Dukle, v Nižním Komárníku. Konec války zastihl jednotku na rozhraní Čech a Moravy. Po krátkém pobytu v Praze byl převelen na Žatecko. Tam chvíli z vlastní vůle v Děkově pomáhal německé vdově při zemědělských pracích. Zanedlouho mu byl k dosídlení přidělen zábor v Hrušovanech. Ale na statku se již zabydlel zlatokop Hyngar se svou rodinou a nehodlal jen tak snadno vyklidit pozice. Rozhodnutí úřadů se do poslední chvíle pokoušel zvrátit i pomocí úplatků, ale stejně mu to nakonec nebylo nic platné. V prvních poválečných letech Jiřímu Švejdarovi velmi pomáhal bohatý strýc Josef Opočenský z Prahy, který ho štědře finančně podporoval. S manželkou Vlastou, rozenou Víznerovou, se Jiří Švejdar seznámil v Hrušovanech, ale později se společně přestěhovali do Libkovic, odkud pocházela. Vychovali spolu dva syny a dvě dcery. Před odchodem z Hrušovan ho „jezeďáci“ pěkně oškubali a musel v Libkovicích začínat od začátku.
