„Chodili jsme jako parta čtyři na zábavu. Ani jeden jsme neuměli tancovat. Seděli jsme, když bylo asi deset kousků, tak pro nás přišla děvčata a vybrala si nás, kdo se jim líbil. Tak jsem se seznámil, pak jsme si dopisovali, jmenovala se Betty. Pak mi ty dopisy sebrali, když mi dělali domovní prohlídku. Mysleli si, kdoví co tam najdou. Pak jsem ztratil adresu, dnes by jí bylo osmdesát tři čtyři.“
„To byly ohromné oslavy. Na radnici byl vyvěšený náš prapor. Ale spletli se, místo modrého klínu to udělali obráceně. Když jsme je upozornili, tak to ženy opravily. Sudy vína byly, slavilo se do rána, všechno leželo. Bylo to ohromné. Řekl bych, že Francouzi nezapomněli, kytičky tam jsou, hroby upravený, starají se o ně. (…) Šli jsme s Robertem (Deldicque) na zábavu, byli jsme středem pozornosti.“
„Když bylo volno, srandičky se dělaly. (…) Bruckner se jmenoval, Žid podle jména. Když jsme měli pohotovost, tak jsme museli být oblečení a čekat. Tak si lehl a měl otevřenou pusu. Já nevím, co mne napadlo, byla tam malá myška a dal jsem mu ji do pusy, on ji zakousl. Chlapi mi to pak oplatili. (…) Měli jsme tam stany a postele, naše postavení bylo u hřbitova. Když jsem si lehl, oni mne i s postelí odnesli do márnice. (…) Když jsem viděl, že pro mne jdou, dělal jsem hrdinu, ale jinak jsem se strachy počural. Dělaly se srandičky, abychom se zabavili.“
Vzpomínám na to přátelství. Každý by dal za každého hlavu na špalek. Na to se nezapomíná
Válečný veterán, podplukovník v. v. Josef Švarc, se narodil 27. září 1926 v Lupenici v okrese Rychnov nad Kněžnou. V roce 1943 byl poslán v rámci Todtovy organizace na práci do Německa a v průběhu následujícího roku byl přeložen do Normandie, kde měl pomáhat při práci na opevnění. Po vylodění Spojenců v létě 1944 využil příležitosti a utekl. Za pomoci americké armády se přes Marseille a Alžírsko dostal až do Velké Británie, kde vstoupil do československé obrněné brigády. Při obléhání Dunkerque sloužil jako motospojka a dělostřelec. Demobilizoval v roce 1946, po válce začal pracovat na dráze jako telegrafista a poté v nemocenské pojišťovně. V padesátých letech musel nastoupit do výroby, pracoval v nástrojárně Tesly Lanškroun. V polovině padesátých let byl podmínečně odsouzen za tzv. protistátní činnost. Od té doby až dodnes žije v Lanškrouně. Aktivně se účastní veteránských akcí, předsedá okresní organizaci Československé obce legionářské a v současnosti (2015) je i v předsednictvu republikového výboru ČSOL. Josef Švarc zemřel 17. července 2020.
Hrdinové 20. století odcházejí. Nesmíme zapomenout. Dokumentujeme a vyprávíme jejich příběhy. Záleží vám na odkazu minulých generací, na občanských postojích, demokracii a vzdělávání? Pomozte nám!