Mě hrozně štvalo, že nemůžeme jezdit na Západ
Ivana Šustrová se narodila 14. prosince 1948 v Praze matce Jitce Bodlákové a otci Josefu Hellerovi, s ním však nevyrůstala. Měla starší sestru Petrušku, po svatbě matky získaly obě jméno nevlastního otce Vladimíra Šustra. V roce 1957 se narodil bratr Martin, který tragicky zahynul v roce 1981. Ivana Šustrová roku 1967 předčasně ukončila dvanáctiletou školu a stala se průvodčí v autobuse. Krátce po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 odešla přes Švýcarsko do Západního Berlína, kde si našla práci v továrně Telefunken. Poté studovala tři roky na Evangelické akademii a stala se sociální pracovnicí. V Berlíně se poprvé setkala se členy Hnutí revoluční mládeže (HRM), jež spoluzaložila v Praze její sestra Petruška. V roce 1971 krátce působila jako korektorka česky psaného krajně levicového časopisu Informační materiály (Infomat). Po pauze se do redakce Infomatu vrátila a spolupracovala na tvorbě čtvrtletníku až do roku 1981. V 80. letech navázala přátelství s opatem Anastázem Opaskem a sdružením Opus Bonum a podílela se na organizaci setkání ve Frankenu a koncertů českých exilových zpěváků v Budapešti. Od roku 1985 žila v Mnichově, odkud pak sledovala události sametové revoluce v Praze, ale natrvalo se už do rodné země nevrátila. V době natáčení v roce 2022 žila v Berlíně.