Nebezpečí číhá za dráty
Jiří Středa se narodil 13. dubna 1956 v Aši. Část dětství prožil v temných kulisách západního pohraničí, kde ještě stále, ve stínu každodenní přítomnosti Pohraniční stráže dožívaly kruté a tísnivé příběhy z konce druhé světové války. Na konci 60. let se rodina stěhovala do Olomouce. Jiřího otec Jiří Středa se po invazi vojsk Varšavské smlouvy rozhodl emigrovat do Kanady. Jeho syn měl po setkání se sovětskými okupanty stejnou touhu. Iniciačním zážitkem pro něj bylo setkání s lidmi undergroundu v olomoucké hospodě U Musea. Kvůli špatnému kádrovému profilu nemohl studovat střední školu, vyučil se tedy jako prodavač v drogerii. Protože nosil dlouhé vlasy a identifikoval se s Druhou kulturou, začali jej olomoučtí policisté šikanovat a vyhrožovat kriminálem. Jiří se proto přestěhoval do Prahy, kde se okamžitě zapojil do uměleckého undergroundu – hrál v emocionalistické kapele Miroslava Vodrážky. Také navštěvoval tajné filozofické semináře PhDr. Julia Tomina, jehož rodinu StB vyštvala z Československa v rámci akce Asanace. Sám zažil několik výslechů u Státní bezpečnosti. Na konci 70. let se naoko oženil s Italkou Ornellou Tomasi – aby získal vystěhovalecký pas. Díky tomu mohl cestovat mezi cizinou a domovem a pašovat tiskoviny a vzkazy, které mu ve Francii předával Pavel Tigrid. Na svých cestách projel Jiří Středa stopem celou Evropu. Počátkem 80. let podepsal Chartu 77. K definitivnímu odchodu z Československa se rozhodl v roce 1984. Politický azyl získal v Kanadě, kde se setkal se svým otcem a kde prošel mnoha zaměstnáními. Na konci 90. let se účastnil jako spolupracovník Charity několika humanitárních misí – na Ukrajině, v Makedonii a Čečensku. Do České republiky se natrvalo vrátil až v roce 2004. Jeho posledním zaměstnáním byla vězeňská ostraha v Olomouci, kde se dostal do konfliktu s vedením věznice a po dlouhých tahanicích očistil svoje jméno i pozici. Jiří Středa je držitelem osvědčení o Třetím odboji. V době natáčení rozhovoru v roce 2022 žil v Olomouci.