Následující text není historickou studií. Jedná se o převyprávění pamětníkových životních osudů na základě jeho vzpomínek zaznamenaných v rozhovoru. Vyprávění zpracovali externí spolupracovníci Paměti národa. V některých případech jsou při zpracování medailonu využity materiály zpřístupněné Archivem bezpečnostních složek (ABS), Státními okresními archivy (SOA), Národním archivem (NA), či jinými institucemi. Užíváme je pouze jako doplněk pamětníkova svědectví. Citované strany svazků jsou uloženy v sekci Dodatečné materiály.

Pokud máte k textu připomínky nebo jej chcete doplnit, kontaktujte prosím šéfredaktora Paměti národa. (michal.smid@ustrcr.cz)

Prof. Ing., DrSc. Miroslav Šťastný (* 1932)

• narozen 5. dubna 1932 v Bělé pod Bezdězem

• gymnázium v Jindřichově Hradci, studium ČVUT v Praze

• nástup do plzeňské Škodovky, kde začal vyvíjet spalovací turbíny do letadel a lokomotiv

• v letech 1970–1993 byl vedoucím Oddělení výzkumu proudění v parních turbínách

• v letech normalizace nemohl pedagogicky působit

• podílel se na vybudování turbínových laboratoří ŠKODA a ZČU

• podílel se výstavbě Jaderné elektrárny Temelín

• získal několik titulů na univerzitách, je členem řady národních i mezinárodních vědeckých a odborných společností

• vlastní dvanáct českých patentů a dva evropské

• roku 2008 obdržel ocenění Česká hlava v kategorii Invence

• 28. října 2012 obdržel Medaili Za zásluhy II. stupně od prezidenta České republiky Václava Klause

Miroslav Šťastný je významná osobnost v oblasti české vědy – parních turbín a turbostrojů. Za svůj život získal mnoho titulů a ocenění.

Dětství prožil v Bělé pod Bezdězem, kde se také 5. dubna 1932 narodil. Raný věk prožil s mnoha zážitky. Jeho budoucnost se začala odvíjet po nástupu na gymnázium v Jindřichově Hradci, kam nebyl málem přijat z důvodu nervozity u zkoušek. Poté pokračoval ve studiu na ČVUT v Praze.

Po ukončení studia nastoupil do plzeňské Škodovky, kde začal vyvíjet spalovací turbíny do letadel a lokomotiv. Ze začátku byl ubytován na ubytovně, později se zde oženil a dostal přislíbený byt.

V letech 1970–1993 byl vedoucím Oddělení výzkumu proudění v parních turbínách. Měl podíl na zvýšení výkonu parních turbín a zprovoznění turbín v Temelíně. Dodnes tyto turbíny pracují úspěšně v České republice a mnoha zemích světa.

Podílel se na budování turbínových laboratoří ŠKODA a ZČU a přispěl ke zvýšení jednotkového výkonu parních turbín ŠKODA z 55 MW na 1000 MW. Má zásluhu také na tom, že byla uvedena do provozu Jaderná elektrárna Temelín.

Za svůj život získal několik titulů na univerzitách, je členem řady národních i mezinárodních vědeckých a odborných společností. Vlastní dvanáct českých patentů a dva evropské.

Za svoji neúnavnou práci v oblasti turbín získal několik významných ocenění – Medaili Za zásluhy II. stupně 28. října 2012 od tehdejšího prezidenta České republiky Václava Klause nebo například ocenění Česká hlava v roce 2008 v kategorii Invence.

Nyní žije poklidným životem v centru Plzně, nadále pracuje na Západočeské univerzitě a příležitostně vypomáhá i v oblasti vědy.