Josef Štágr

„Pragokoncert mě vysílal na různé televizní pořady. Takže jsem točil, byl jsem na čtrnáctidenním turné se zpěváky ze všech spřátelených zemí po celým Bulharsku. Projel jsem kompletně celé Bulharsko, dvanáct největších bulharských měst. Poprvé jsem viděl moře, na Zlatých Pískách, bohužel to bylo v lednu. A nebo jsem točil televizi v Katovicích, ve Varšavě, v Drážďanech. Dokonce jsem kvůli tomu jel nazpívat jednu píseň v němčině do Berlína, a když jsem přijel do Drážďan, tak už jsem měl v šatně dopisy od fanynek. Ale to byly tak zajímavé začátky, ale chyběl tam přesně někdo, takový ten manažer. A tenkrát byli dobří manažeři, ale ti už měli svoje koně, který by řek: ‚Pozor! Z toho by mohlo něco být! Čapnem ho a vystřelíme ho nahoru.‘ A to byl třeba Honza Obrda, se kterým jsem se po letech poznal osobně, František Janeček, co si budem povídat. První byl snad pan Spurný, který hodně Gotta udělal. Ivan Hope, Hanuš Bunzel, to byl velemanažer, senzační. To byli bezvadní chlapi a ti uměli, pokud si někoho vzali, protože měli ty styky. Těch vydavatelství bylo málo, bylo tady jedno rádio, jedna televize a dvě vydavatelství gramofonové.“

„V té době už fungoval soubor ÚV SSM Plameny se sólisty Jiřím Štědroněm, Matysovou, Vrtichovou a doprovodná kapela s dechama – mimochodem výborná kapela. Když jsem je slyšel v tom dvaasedmdesátém, když byli jako hosté na jihlavské soutěži, no tak jsem to, jak se říká, sežral i s chlupama, protože to byla vysoká profesionalita. Ale koukalo se na to přes prsty, SMM. Já si myslím, že ten soubor v podstatě vznikl proto, protože po roce šedesát osm, šedesát devět vznikl tady nový Svaz mládeže. A spousta umělců samozřejmě s tím nechtělo mít nic společného. Jenomže kdo dělal kulturní akce ve spoustě měst. No mládežníci, svazáci. A nebo teda závodní klub místní velké fabriky. Ale postupně měli ti svazáci všechny ty kluby a kulturáky a tyhle akce. Tak já si myslím, že nejdřív ten soubor možná měl plnit tuhle funkci, aby na těch svých akcích někoho mohli mít. A postupně celá naše špička přišla na to, že kdo jim dá kšefty, no zase v mnoha případech ty místní buňky Svazu mládeže.“