Já nevěděl, jestli jsem Němec, nebo Čech
Ervín Šolc se narodil 24. července 1927 v Liberci. Pochází ze smíšeného německo-českého manželství. Otec Ervin byl zároveň přesvědčeným komunistou, a protože se v době nástupu nacistického Německa kvůli svému politickému zaměření vyjadřoval antinacisticky, účastnil se mobilizace v roce 1938 a po obsazení Sudet byl zatčen. Pamětník vstoupil ve válečných letech do Hitlerjugend a dne 3. ledna 1945 narukoval do wehrmachtu. Sloužil u 114. myslivecké divize a po výcviku byl nasazen do Itálie proti zdejším partyzánům jako střelec lehkého kulometu. V nížině řeky Pád ho zatkli američtí vojáci a následné měsíce trávil v zajateckých táborech v Boloni, v Livornu a v Neapoli, kde měl dokonce možnost přestoupit do západní československé armády díky československé misi. Nestalo se tak a následně skončil v bývalém nacistickém koncentračním táboře v Dachau v Bavorsku. Dne 25. června 1947 Ervína propustili a po několika týdnech u Žitavy ilegálně překročil hranice s Československem. V Liberci ho krátce věznili, ale díky intervenci otce se brzy dočkal propuštění. Usadil se v rodném městě, oženil se a pracoval jako advokátní koncipient a poté jako účetní a ve dřevozpracovatelském průmyslu, až nakonec nastoupil do Krajské správy výrobních družstev v Liberci, kde se stal jejím předsedou. V době počínající normalizace roku 1969 musel funkci opustit, živil se jako ekonom. Kvůli svému pobytu v amerických zajateckých táborech čelil zájmu Státní bezpečnosti, v letech 1964 - 1970 byl v evidenci ministerstva vnitra veden jako tajný spolupracovník. Příslušné materiály se však v archivu nedochovaly. Po roce 1989 v Liberci dlouhodobě předsedal Svazu Němců a také pracoval v Radě pro národnostní menšiny. V současnosti (2020) žije Ervín Šolc v Liberci