MVDr. Oldřich Sochor

„Vysoká škola veterinární se změnila na veterinární fakultu a přešli jsme pod Vysokou školu zemědělskou v Brně. A byla taková akce K, akce Kulak, kdy děti kulaků vyhazovali z vysokých škol. Jak jsem se tam dostal já, já nevím, ale přisuzuji to tomu posudku z Chocně, kde se mě ptali, jestli mám nepřátele, protože ten posudek byl krajně negativní. A když jsem tam byl předvolaný před komisi, tak mně bylo vyčítáno, že jsem pracoval v Junáku, teď nepracuji, že tatínek nechodí na žádné politické schůze, maminka že byla sokolka a že určitě vykřikovala protistátní hesla v sokolském průvodu, a teď do Sokola nechodí, a další a další věci mně dávali za vinu. Já jsem jim teda jednu věc po druhé vyvracel, což se mně celkem dařilo, a když jsem se dostal k mamince, tak řekli: ‚Komu chceš, soudruhu, povídat, že maminka byla na sletě v průvodu, a nekřičela protistátní hesla?‘ Já jsem říkal: ‚V průvodu nebyla a přiveďte mně někoho, jestli ji viděl v průvodu. Nikdo ji tam nemohl vidět, protože tam nebyla, tak nemohla křičet hesla. Tak co mi tady říkáte takový nesmysly? A když říkáte, že nepracuji: já jsem všechny zkoušky z marxismu-leninismu dělal na jedničku, tak co jsem měl dělat? Tady jsem ve Svazu mládeže na škole a zkoušky mám na jedničku. Co mám dělat? Teď jsem byl na brigádě na Stavbě mládeže (tam jsem náhodou byl, naštěstí). Tak co ode mě chcete?‘ No tak mně řek jeden: ‚No, soudruhu, ty asi nebudeš tak špatnej. Ale dva roky v prostředí mezi dělníky by ti prospěly a vrátil by ses zocelený.‘ Já říkám: ‚Když půjdu na dva roky ze školy pryč, tak už na školu nepůjdu, to už budu starý a budu se živit jinak. Buď budu na škole, nebo nechci být.‘ Nakonec to dopadlo tak, že řekli, že na té škole můžu zůstat. Ale řekli mně, jestli se bavím s rodiči o politice. Já jsem říkal, že ne. ‚Tak, soudruhu, to musíš, a my si tě ještě prověříme.‘ Ale nic se už nestalo, pak to všechno zvadlo.“