Adolf Socher

* 1933

  • „Navázal jsem [kontakt] s Jirkou Fialou, který řekl, že existuje 46. oddíl, který je v ilegalitě. On ho právě tenkrát vedl ten Mirek Pergler, přezdívkou Dany. Byl to tak vynikající oddíl, který měl... Už v padesátém roce jsme byli v Jeseníkách na táboře a já už jsem tam vedl vlčata, což byli většinou bráchové těch starších kluků nebo někdo doporučený. Bydleli jsme v Idahitě, byl to nádherný tábor!“

  • „Vedoucí našeho oddílu 21. srpna 1952, když byli na táboře, tak tam přišli nějací chlapi jako na kontrolu, byli strašně srdeční. Oni to ale byli estébáci, protože jeden z těch vedoucích, který studoval na medicíně a byl v oddíle, tak maminka ho přinutila, aby to prolákl, že to jsou skauti, že ho jinak vyhodí ze studií a tak. Takže on, když jsme tam v zimě byli s ním na horách, byli jsme tam čtyři – Dany jako vedoucí oddílu, což byl inženýr Miroslav Pergler, a on jako študák, tak každý večer hrál nádherně na kytaru. Neustále hrál: ‚Život je jen náhoda, jednou jsi dole, jednou nahoře,‘ nám to nedošlo, že už nás prásknul. Danyho zavřeli, dostal za skautování pět let, dva a půl roku si odseděl. Já tam mám nějaké fotky potom, tak můžu navázat. A protože měl německou parabolu, pistoli, kterou vozil na tábor, kdyby se něco šustlo a tak, tak tenhle Gaučík [student, který je udal] o tom věděl, tak řekl, že je schovaná někde. Když Danyho mučili, tak jim nic nezbylo než věřit, že ji někdo uklidil, takže to práskl. Oni za mnou přijeli do špitálu, díky paní doktorce – nedovolila, aby mě odvezli, takže máma vždycky šla a oni běželi přes park, aby tam byli dřív než ona. Byly asi tři nebo čtyři výslechy.“

  • „Alois byl tady ve francouzské bance a v devětatřicátém, když to začalo smrdět, když přišli Němci, tak přes Polsko utíkal. Bratři Poláci ho chytili, zatkli. Byl nějakou dobu tam ve vězení a oni rozhodovali, jestli ho pustí do Francie, nebo jestli ho vrátí do Československa. Samozřejmě si vybrali to Československo, takže už od devětatřicátého roku byl na Pankráci, pak v několika koncentračních táborech a skončil v Dachau. Ve dvaačtyřicátém roce dostala teta telegram, že zemřel na zápal plic. Během dvou dnů u nás bylo gestapo. Vyhnali mě z postele, prohlédli celý byt. Když vypadli, tak táta si zamnul ruce a řekl: ‚Mrtví se nehledaj.‘ Po válce jsme se dozvěděli, že ještě s jedním člověkem dělali v lomu a že oba utekli. On měl něco s nohou a konec. Nevíme, jestli ho zastřelili na útěku, nebo prostě někde zahynul, nevíme.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Praha, 06.12.2022

    (audio)
    délka: 01:41:10
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století TV
  • 2

    Praha, 20.12.2022

    (audio)
    délka: 01:07:55
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století TV
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Skauting dává člověku morálku, pocit životní jistoty a přátele

Adolf Socher, 1956
Adolf Socher, 1956
zdroj: Archiv pamětníka

Adolf Socher se narodil 12. března 1933 v Praze, kde prožil druhou světovou válku. Zažil Pražské povstání, při kterém jako dvanáctiletý pomáhal stavět barikády. Hned po válce se stal členem 16. vodního oddílu Junáka. Brzy přešel do 33. chlapeckého oddílu pod skautským střediskem Dvojka Praha. Po roce 1948, kdy komunisté Junák potlačili a začlenili ho do Svazu československé mládeže, začal působit v utajovaném 46. oddílu, jehož členové skautovali i přes zákaz státní moci. V roce 1952 ho kvůli udání vyslýchala Státní bezpečnost (StB). Jeho přítel a vedoucí oddílu Miroslav Pergler, přezdívaný Dany, skončil za mřížemi. Adolf Socher našel útočiště v kanoistickém klubu Tělovýchovné jednoty Spoje Praha, kde své svěřence vychovával ve skautském duchu. V 50. letech pracoval ve firmě Plastimat, později našel místo v plynárnách v odboru zásobování, kde pracoval až do důchodu. Roku 1964 se oženil s Miladou Kopeckou. V roce 1968 se podílel na obnově Junáka. Pod střediskem Psohlavci v roce 1969 pomáhal s přípravou Svojsíkova závodu. Poté, co režim Junák znovu potlačil, vrátil se ke kanoistickému klubu. Když v roce 1989 padl komunistický režim, zapojil se do třetí obnovy Junáka. Ještě v roce 2022 se scházel se svými přáteli z 46. klubu oldskautů ze střediska Dvojka v Praze. V roce 2022 žil v Praze.