Tatínek věděl, že tomu nerozumím a že mě baví točit klikou

Stáhnout obrázek
Věra Snížková, za svobodna Petráňová, se narodila 16. října 1931 v Cholticích u Přelouče. Její otec František Petráň si z první světové války přinesl tuberkulózu, kterou se od něj ve svých osmi letech nakazila. V roce 1938 byl otec krátce mobilizován na Slovensko, po vyhlášení Protektorátu se zapojil do domácího odboje a stal se součástí pardubické skupiny doktora Josefa Bartoně, spolupracovníka výsadku Silver A. Na svém statku rozmnožoval protinacistické letáky, s čímž mu pomáhala i malá Věra. Když doktora Bartoně v červnu 1942 gestapo zatklo a následně popravilo v pardubickém Zámečku, báli se Petráňovi prozrazení. K tomu ale nikdy nedošlo. Po válce se Věra jako dorostenka účastnila XI. Všesokolského sletu. Komunistický převrat v roce 1948 znamenal pro rodinu s velkým hospodářstvím zkázu. Aby mohla Věra v roce 1952 odmaturovat na UMPRUM v Praze, byla matka nucena vstoupit do JZD. Pamětnice pak dva roky pracovala jako vedoucí dílny ve Státním souboru písní a tanců, později pracovala jako oděvní návrhářka ve firmě Mira v pražských Nuslích. V roce 1957 se provdala za Ivana Snížka, s nímž se nakonec odstěhovala do Havlíčkova Brodu. Tam manžel pracoval v Pletařských závodech PLEAS, zatímco ona se po mateřské dovolené věnovala arteterapii a ergoterapii v psychiatrické léčebně. Sovětská invaze v srpnu 1968 přinesla rodině další ránu. Poté, co Ivan Snížek během prověrek odsoudil vstup vojsk, zbavili ho funkce a jejich dětem znemožnili studovat na gymnáziu. Až sametová revoluce přinesla zadostiučení a manžela jmenovali ředitelem celého podniku. Věra Snížková žila v době natáčení v Praze.