“Já bych řekla – držte se Pána Boha. A modlete se. Každý svým způsobem se modlete k Pánu Bohu. A věřte. Poněvadž bez Pána Boha nedokážete nic. Když potom lidi měli těžkosti – Pán Bůh je milosrdný. Musíte vždycky myslet, že Pán Bůh je s námi a pomáhá nám. My to ani nevíme, že nám pomáhá. Ale nezbavovat se Pána Boha. Maminka vždycky říkala – nezbavujte se Pána Boha. Protože to je síla, kterou poznáte, když vás něco bolí. Když máte starosti, tak tady je akorát Pán Bůh, že s vámi je, víte? Lidi jsou přátelští, ale nikdy třeba s vámi necítí úplně tolik, abyste se na ně mohl spolehnout, víte?”
“Já jsem chodila ke Svatému Ignáci pořád. Tam byla mariánská družina. Oni byli zavření, všichni ti kněží od Svatého Ignáce, Němcema. Ti je vzali do koncentračního tábora. A ti jezuiti vzali nějaké kněze z Moravy. A on [páter Horáček] se na Moravu dostal zrovna z Ukrajiny, tak přijel do Prahy. Tam jako první vypomáhal a nás vzal do té družiny. Nám v té družině řekl, že kdybychom něco potřebovaly, chtěly něco studovat, že nám pomůže.”
Božena Šimáková se narodila 18. prosince 1921 v Mašově na Příbramsku. Za války pracovala v bohaté pražské rodině jako vychovatelka dětí, v Praze chodila do jezuitského kostela sv. Ignáce. Jednomu z tamních kněží se svěřila, že ji láká misie, on jí zařídil přijetí do irské kongregace zdravotních misionářek Panny Marie. V roce 1947 v šestadvaceti letech odjela do Irska a vstoupila do řádu. Přijala řeholní jméno Adalbert. Zpočátku pracovala v řádové nemocnici, poté namísto africké misie přesídlila na papežské vyslanectví – nunciaturu – do Dublinu a starala se o nunciovu domácnost. S dalším nunciem odjela do Velké Británie a na londýnské nunciatuře strávila tři desetiletí. Vedle prostředí papežské diplomacie poznala i londýnskou komunitu českých katolických exulantů kolem pátera Jana Langa. Počátkem 80. let studovala v Římě a roku 1982 se tam stala hospodyní biskupa Jaroslava Škarvady. Po sametové revoluci se s biskupem Škarvadou vrátila do své staré vlasti a po jeho smrti v roce 2010 vyřizovala jeho pozůstalost. V Česku už zůstala, v roce 2021 žila v Praze.
Hrdinové 20. století odcházejí. Nesmíme zapomenout. Dokumentujeme a vyprávíme jejich příběhy. Záleží vám na odkazu minulých generací, na občanských postojích, demokracii a vzdělávání? Pomozte nám!
