Jsem bosenská Češka, tak mi vždycky říkali
Zora Sigalová se narodila 14. října 1938 ve vesnici Tešanjka v dnešní Bosně a Hercegovině. Její matka Blaženka pocházela z Unhoště a koncem 20. let se seznámila na sokolském výletě se svým budoucím mužem Velimirem, který pocházel ze Sarajeva a v Praze studoval. V 30. letech s ním odjela zpět do Bosny a narodily se jim čtyři děti. Pamětnice se sourozenci vyrůstala v Tešanjce, kde s matkou prožili i druhou světovou válku, zatímco jejich otec pracoval v Záhřebu. V roce 1946 se matka s dětmi rozhodla odjet za příbuznými do Československa, kteří bydleli v Praze-Košířích, kde Zora Sigalová a její sourozenci chodili do školy. Tam se také naučili česky. V roce 1950 odjeli zpět do Jugoslávie, protože jejich otce nechtěli pustit do Československa a matka tušila, že později už se nedostanou přes hranice. Vrátili se do chorvatského Daruvaru. Pamětnice tam chodila na českou osmiletku, potom do českého oddělení místního gymnázia a pak šla studovat na Vyšší pedagogickou školu do Sarajeva. V letech 1958-1960 studovala chemii a matematiku. Od roku 1960 až do odchodu do důchodu v roce 2003 vyučovala na druhém stupni České školy J. Růžičky v Končenicích, učila česky i chorvatsky. Na začátku jugoslávské války pobývala čtyři měsíce s žáky z Daruvarska v Seči u Chrudimi, kam byli posláni do bezpečí před válkou. Zora Sigalová se celý život účastní různých akcí, které pořádají spolky české menšiny, v současné době hraje divadlo a stará se o besední českou knihovnu.