Pavel Russnák

„Bylo úředně rozhodnuto, že řeckokatolická církev je zakázaná. Přišel nátlak, aby řeckokatoličtí kněží přešli na pravoslaví. Samozřejmě to přineslo velký odpor. Doba byla taková, že kdo nechtěl, byl zbaven úřadu, a když nepodepsal souhlas, tak to přestal vykonávat a ztratil zaměstnání. Málo lidí ví, že většina z nich byla přestěhována na Moravu a do Česka, a to hlavně do pohraničí, kde byly tenkrát možnosti ubytování. Naše rodina dopadla taky tak. Dostali jsme dekret, že se stěhujeme do Starého Města pod Sněžníkem. Předtím měl otec ještě pracovat v dolech v Ostravě, ale pak zjistili, že živitele rodiny nemohou dát pryč. Tak zpátky, a že nás vystěhujou všechny. Tak se stalo, že mnoho řeckokatolických kněží se dostalo tady do oblasti Moravy a Čech.“

„My jsme byli třináctičlenná rodina, kterou vystěhovali. Na našeho tátu byl dělaný strašně velký nátlak. Jenom z toho důvodu, že se domnívali, když je nás tolik dětí, tak nebudeme moct udělat nic jiného než souhlasit přestoupit a zůstat na Slovensku. Nestalo se a byli jsme vystěhováni do Starého Města. Ve Starým Městě byl další kněz, který sem byl vystěhován. Byl to pan farář Tirpak. Byl ze Sečovce z východního Slovenska blízko Michalovců. Byl i s rodinou ve Starým Městě a byl poměrně mladší. A pracoval tady v rudných dolech ve Vrbně. Měl tam jít pracovat i táta, ale protože z té Ostravy dostal potvrzení, že nemůže pracovat v podzemí, tak nakonec pracoval v Moravolenu a tam navážel bedny s materiálem a potom byl tady u obsluhy malé vodní elektrárny.“

„Můj strejda, bratr našeho táty, ten byl taky doktor teologie a jeho z Prešova vystěhovali do Třemešné u Města Albrechtice u Krnova. Jenomže on tam vážně onemocněl při nějakých pracích venku v terénu. Mrazy a byl tam nucen pracovat přímo v JZD. Nebyl na to samozřejmě zvyklý. Strašně se tam nachladil a hned v tom následujícím roce po vystěhování v Krnově zemřel. Pochován je na Slovensku. Strýc, doktor Mikuláš Russnák mladší.“