Zdeněk Prokop

„Přišel ten pán z toho pracovního úřadu a jednoho po druhém z té třídy, kluky i holky, si vzal zvlášť ke stolu a řekl: ‚Tak co bys chtěl dělat, teď končíš školu, tak čím bys chtěl být?‘ A já mu řekl, když na mě přišla řada: ‚Já bych chtěl být pilotem letadla.‘ On se na mě podíval a řekl: ‚No, na to jsi ještě moc mladý.‘ A já mu říkám: ‚A nemohl bych jít na nějakou pilotní školu vojenskou, třeba jako kadet?‘ A on řekl: ‚To ne, my potřebujeme lidi do výroby. A co se ti na těch letadlech tak líbí?‘ A já jsem mu říkal: ‚No, že jsou to takové stroje.‘ – ‚No tak bys mohl jít někam do strojírenství. Tak hele, uděláme z tebe zámečníka. Půjdeš dělat do fabriky, a protože je to tady v Holešovicích, tak půjdeš tady do Elektrosignálu, tady v Holešovicích.‘ A nezbylo nic jiného než na to přistoupit.“

„Blížili jsme se k nim a mávali jsme těma vlajkama. A vtom někdo dal těm vojákům povel a oni začali střílet proti téhle skupině těch studentů. A sice jsem se pak dozvěděl, nevím od koho, že ten velitel dal povel výstražné střelby do vzduchu. Přes Vltavu, k zimnímu stadionu to lítalo většinou. Ale nějaký z těch blbečků vojáků to nezvedl dost vysoko a napálil to do jednoho z našich kluků. Padnul na zem. Tak jsme k němu běželi, kdo si to troufl, já ne teda. Ale někteří kluci běželi a táhli ho pryč, všichni se snažili utéct k tomu zábradlí u řeky. Ti kluci, kteří ho odtáhli, namočili tu československou vlajku do jeho krve a ti vojáci začali znovu střílet a ti aktivnější, kteří se stali jakýmisi vůdci téhle skupiny, řekli: ‚To je strašný, pojďte protestovat, tady nás postřílejí. Pojďte, pojedeme do Vysočan a vyzveme dělníky, ať stávkují.‘“