Po válce do Německa nemuseli, uprchli tam sami v roce 1968
Milan Prokop se narodil 22. února 1945 v Thalu do smíšeného manželství, jeho matka byla Němka, otec zde pracoval jako totálně nasazený. Po válce odešla rodina žít do sudetského pohraničí, otec našel práci v Chebu jako lékárník. Bydleli ve vile továrníka Schmerela, kde si uschovávali majetek odsunovaní Němci a s pomocí pašeráků jej získávali zpět. Od roku 1956 mohli navštěvovat Prokopovi prarodiče z matčiny strany v NDR, během návštěv pašovali nedostatkové zboží z jedné země do druhé. Pamětník i jeho sestra jako děti zažívali šikanu pro svůj částečně německý původ. Milan Prokop nastoupil později na veterinární studia v Košicích, školu však nedokončil. V srpnu 1968 odjela rodina na návštěvu příbuzných do NSR, kvůli invazi vojsk Varšavské smlouvy se tam pak rozhodli zůstat. Sestra během invaze pobývala v Československu, za zbytkem rodiny se dostala díky vízům. Prokopovi se usadili ve Schwarzwaldu, kde si otec otevřel soukromou lékárnu. Pamětník získal časem také farmaceutické vzdělání a lékárnu po otci převzal. V Německu zůstal natrvalo, založil zde rodinu, v roce 2023 žil v Lahru/Schwarzwaldu. Vzpomínky pamětníka natočeny a zpracovány díky finanční podpoře města Cheb.