Hana Přikrylová

* 1944

  • „Na fakultě probíhaly prověrky. Protože jsem vlastně patřila členstvím na fakultu. Ty probíhaly na začátku roku 1970 a komisařem byl docent Haubelt, který byl u prověrek důležitou postavou. Už si přesně nevzpomínám na ten průběh, akorát vím, že jsem říkala, že ve straně nechci zůstat. Oni se mě ptali proč, tak jsem řekla, že nesouhlasím se vstupem [okupačních vojsk] a že nejsem schopná hlasovat, zvedat ruku na povel. A oni mi na to řekli: ‚Soudružko, právě takové potřebujeme!‘ A já jsem řekla ne. Takže jsem byla vyškrtnuta. Ne vyloučena, ale na vlastní žádost jsem byla vyškrtnuta.“

  • „Oni mi napsali, že z důvodu kapacity nějaké – nedávno jsem se do toho dívala – nejsem přijata a že doporučují styk s dělnickou třídou. Tak jsem šla do výroby.“ – „A kam jste šla?“ – „Kovodělný podnik Hlavního města Prahy. Tam se vyráběla ořezávátka na stůl. Nejdřív jsem pracovala u vrtačky a pak jsem dělala na soustruhu pastorky. Nebyla jsem tam moc šťastná, protože mi vadilo to prostředí, měla jsem z té dílny kožní problémy. Takže jsem tam nebyla spokojená, ale říkala jsem si, že to musím vydržet. Potřebovala jsem od nich posudek, že se kladně chovám a že doporučují studium.“

  • „5. května 1945 přišel táta s mámou a se mnou v náručí do Žamberka a bylo pozdvižení, protože se jim vrátil ten Žid, co bude chtít věci zpátky. A tak nebyl ve městě přijat s nějakým jásotem.“ – „To znamená, že si lidi rozebrali jejich věci?“ – „Asi si Hostovští něco poschovávali po sousedech. Oni si možná něco rozebrali, ale přesně nevím, abych někomu nekřivdila. Ale vím, že [rodiče] měli problém získávat věci zpátky. Nebo jim to zapřeli, že třeba byla těžká doba a museli je prodat a takové. Ale mí rodiče na tom nelpěli. Máma byla z chudých poměrů, takže té to bylo fuk, a táta byl rád, že přežil. Majetkové věci neřešili.“

  • „Právě že on [otec Jan Hostovský] do toho transportu nenastoupil. Babičce dali injekci a začal se schovávat. V tom Kněžství právě, tam bylo pět chalup asi. Tam to ti lidi museli vědět, to bylo neuvěřitelné. A podporoval je hmotně potravinami místní mlynář, protože u Kytliců se schovával ještě jeden člověk. Byl to Polák z Vilnia a byl to partyzán. Říkalo se mu Velký Eda. On pak byl popravený. Pietraszyn. A při jedné náhodné návštěvě českého četnictva v Kněžství se četník zmínil, že se připravuje akce nacistů, a bylo třeba ty dva chlapíky, mého tátu a Velkého Edu, ukrýt. A tak syn Kytliců šel do Žamberka a hledal dívku, nevím, jak se jmenovala dál, která byla tátova milá, než začala válka, jestli by ho neukryla. A ona se bála, takže to odmítla. A jak se to dozvěděla moje máma, to já nevím, ale dozvěděla se, že táta potřebuje pomoct, a schovávala ho vlastně v tom sanatoriu v takovém zahradním domku, kde bydlela sama. A tam on s ní pobýval asi tři týdny – a ty rozhodly o jejich budoucím životě, že se vezmou.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Praha, 27.11.2023

    (audio)
    délka: 01:47:05
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století TV
  • 2

    Praha, 15.01.2024

    (audio)
    délka: 02:02:36
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století TV
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Tatínek se ukrýval před nacisty, narodila jsem se ze zakázané lásky

Hana Přikrylová při promoci v Karolinu, 1969
Hana Přikrylová při promoci v Karolinu, 1969
zdroj: archiv pamětnice

Hana Přikrylová, rozená Šustová, později Hostovská, se narodila 28. listopadu 1944 v Praze. Otec Jan Hostovský pocházel ze žamberské židovské rodiny. Za druhé světové války byl kvůli podezření z odbojové činnosti krátce vězněn v terezínské Malé pevnosti. Po propuštění byl totálně nasazen na nucené práce v lese a na stavbě německé továrny v Plotišti. Dostal povolání do transportu do Terezína, do něhož nenastoupil. Fingoval smrt utopením a ukrýval se na statku u rodiny Kytlicových v obci Kněžství. Matka Hana Šustová v té době pracovala jako zdravotní sestra v žamberském plicním sanatoriu. S Janem Hostovským se seznámila v roce 1942 a o rok později, poté, co mu také několik týdnů poskytovala úkryt, se za něj tajně provdala. Po skončení druhé světové války manželé svůj sňatek zlegalizovali. Po roce 1948 připravili komunisté rodinu o veškerý majetek, zbyly jí jen dluhy. Počátkem 50. let se Hostovští přestěhovali do Prahy, kde pamětnice vystudovala gymnázium a poté Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy (FF UK), obor čeština – historie. S nadějí na možnou reformu socialistického zřízení vstoupila v roce 1967 do Komunistické strany Československa (KSČ). Na jaře roku 1968 si vzala za muže Jana Přikryla, se kterým vychovala tři děti. Po vpádu vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 a politických prověrkách, které probíhaly počátkem normalizace, z KSČ vystoupila. Celý život se věnovala učitelskému povolání. V době natáčení v roce 2024 žila v Praze.