Je lepší jít do kriminálu a mít čisté svědomí
Stáhnout obrázek
Jan Pospíšil se narodil 10. července 1944 v polském Tarnówě jako syn baptistického kazatele Viléma Pospíšila. Rodina se již na podzim roku 1945 v rámci reemigrace přestěhovala do Vikýřovic na Šumpersku, kde Vilém Pospíšil navázal na svoji kazatelskou práci. V roce 1951 začal komunistický režim zatýkat představitele baptistů napříč celou republikou – v jednom z procesů byl odsouzen i Janův dědeček, kazatel Vilém Volanský. Režim později uvěznil i Janova otce. Oba rozsudky padly za paragraf nepřímého vyzvědačství. Kvůli špatnému kádrovému profilu musel Jan, jinak premiant se samými jedničkami, opakovat závěrečnou osmou třídu základní školy – nikde jej nechtěli přijmout ke studiu. Jan Pospíšil nejprve nastoupil do učení, poté si během 60. let doplnil maturitu na střední škole pro pracující a díky novému posudku směl na podnikové stipendium vystudovat pražskou VŠE. Konec šedesátých let jej zastihl coby čerstvě zvoleného tajemníka pro práci s baptistickou mládeží. Poté, co Jan v roce 1971 úspěšně promoval, pracoval deset let jako ekonomický odborník v Českomoravských eternitových závodech a také v podniku Velamos v Sobotíně. Přestože mu za členství ve straně slibovali vedoucí pozici, Jan to odmítl. V roce 1981 se stal řádně zvoleným baptistickým kazatelem – dva roky působil v Brně. Když potom zemřel tajemník církve, Jan Pospíšil jen velmi nerad kývl na to, že jej zastoupí. S novou funkcí přišel i zájem Státní bezpečnosti, která si Jana zavázala jako spolupracovníka. Jan Pospíšil se po celou dobu své nechtěné spolupráce držel přísných pravidel – na nikoho nedonášet a říkat jen to, co může říct komukoli jinému. V roce 1969 se zúčastnil pietních akcí a demonstrací za smrt Jana Palacha. Dvacet let nato prožil také palachiádu, po níž, rozjitřen dobou a dlouhým zájmem Státní bezpečnosti, řekl upřímně svým vyšetřovatelům, co si o nich a o celém komunistickém zřízení myslí. Přestože mu vyhrožovali i smrtí jeho dětí, již ze svého přesvědčení neustoupil. Po sametové revoluci složil funkci tajemníka a dalších čtrnáct let působil jako baptistický kazatel. V době natáčení rozhovoru žil s manželkou Jiřinou v Rapotíně.
