MgA. Vadim Petrov

„Víte, nikdy nezapomenu na dobu nacistické okupace. To jsem studoval na ruském gymnáziu, které bylo pod jejich kontrolou. Takže když přišel do třídy profesor, tak hajloval a my museli také. Ale my jsme byli správní uličníci. Takže jsem jednou v zimě vymyslel, že se do kabátů daly pravítka a na to se navázaly provázky. Když přišel profesor do třídy, tak všechny kabáty hajlovaly. My z toho měli legraci, ale pak si nás zavolali a upozornili nás, že jsme z toho mohli mít smrt. Naštěstí jsme měli natolik solidní profesory, že nikomu nic neřekli a nechali si to pro sebe.“

„Z Pražské konzervatoře odešel po revoluci ředitel a bylo vypsáno výběrové řízení na nového ředitele. Asi dva dny před vlastním konkurzem si manželku zavolala známá od primátora s tím, že jsem vybrán nebyl. Manželka se divila, jak to, když výběrové řízení mělo být až ten další den. Manželka mi o tom nic neřekla, já jsem šel k tomu konkurznímu řízení. Co vám budu povídat. Celá komise mi gratulovala, že jsem konkurz vyhrál. Mimochodem, tam mám takové návrhy, že se na ně ta škola dodnes nezmohla. Takže já jsem byl spokojený, odvázaný, všichni mi gratulovali. Jenomže jsem přišel druhý den do školy a dozvěděl jsem se, že jsem to nevyhrál, ale vyhrál to Slávek Neumann. Tak já jsem říkal, že mě zajímá proč. Dozvěděl jsem se, že vedoucím konkurzní komise je nějaký náměstek Pátý, který byl chartista a kamarád profesora Felda. Feld (taky můj spolužák) mu řekl, že jsem tak vysokým agentem KGB, že ten vůbec v seznamu estébáků není. Takže slovo dalo slovo a já jsem opět z kádrových důvodů konkurz nevyhrál.“ (Pozn. red.: J. F. je evidován pod registračním číslem 00952 a 11309 druh svazku A na www.ustrcr.cz.)