Vzduch je naše moře
Stáhnout obrázek
Josef Pavlík přišel na svět 18. května 1927. Dětství prožil na malém hospodářství ve Staňkově. Po vychození obecné školy navštěvoval gymnázium v Domažlicích. Němci však za války jeho třídu zrušili, a tak se rozhodl nastoupit na Baťovu školu práce ve Zlíně. Odsud byl v březnu roku 1945 odveden na zákopové práce. Při útěku před frontou se dostal až za strýcem do Prahy, kde zažil povstání. Po válce si Josef Pavlík doplnil vzdělání a začal pracovat jako učitel. Všechen svůj volný čas ale trávil snahou o obnovu staňkovského aeroklubu a letiště. Jeho provoz byl zahájen v roce 1947 leteckým dnem. O rok později nastoupil Josef Pavlík na povinnou vojenskou službu. Přihlásil se do důstojnické školy letectva v záloze, která sídlila v Pardubicích, kde získal odznak navigátora. Po ukončení vojenské služby nastoupil na tříletou leteckou akademii v Hradci Králové. Následovalo nasazení ke 4. stíhacímu leteckému pluku v Plzni. Zde získal hodnost velitele letky a instruktora létání. Vzpomíná, že v této době často hlídkovali nad západní hranicí, kde občas létala americká špionážní letadla. V roce 1951 byl Josef Pavlík převelen do Bratislavy, kde se přeškolil na proudové stroje MiG. V následujících letech působil v Brně, Košicích či Piešťanech jako instruktor létání. To už měl hodnost majora. V roce 1963 přijal nabídku pokračovat v kariéře jako inspektor nadzvukového letectva. Díky svým zkušenostem zanedlouho získal pozici náčelníka taktické a střelecké přípravy, ve které působil až do odchodu z armády v roce 1985. Poté pokračoval jako civilní zaměstnanec v Meziresortní komisi pro řízení letového provozu. Po revoluci v roce 1989 se aktivně účastnil obnovy Svazu letců ČSFR a byl jednoznačně zvolen jejím prvním předsedou. Za dobu ve funkci se zasadil o vznik Památníku padlým čs. letcům na náměstí Svobody v Praze. Ve svém životě se také věnoval a stále věnuje popularizaci letectví a píše odborné práce na téma bezpečnosti v letectví.