Ruské tanky ho vyhnaly z vlasti, sám později pomohl ukrajinským běžencům
Josef Parlesák se narodil 23. března 1936. Na konci druhé světové války zažil bombardování Plzně a okolí spojeneckými letadly. S rodinou žili v Dolní Lukavici, kterou osvobodily jednotky americké armády. Pamětníkův otec pracoval jako polesný nejprve pro hraběte Schönbronna, po válce vedl kancelář Lesprojektu, ale když k moci nastoupili komunisté, z pozice ho sesadili, protože odmítl vstoupit do KSČ. Pamětníkův bratr Pavel po roce 1948 emigroval do Brazílie. Josef Parlesák jako student gymnázia zažil hromadné protesty proti měnové reformě v Plzni. Absolvoval Fakultu elektrotechnickou na Vysoké škole strojní a elektrotechnické v Plzni a poté nastoupil v Praze do podniku ČKD Polovodiče. V roce 1967 jej povolali do tankové brigády, pomocí níž si chtěli konzervativní komunisté v čele s prezidentem Antonínem Novotným vynutit moc silou. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy s rodinou emigroval do Rakouska. Usadili se v bavorském Erlangenu, kde získal práci jako elektroinženýr ve firmě Siemens. Po roce 1989 žil střídavě v Německu a Česku. V souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu se zapojil do pomoci ukrajinským uprchlíkům jako nejstarší dobrovolník.