Když začaly houkat sirény, strašně jsem se bála, kam ty bomby spadnou
Dagmar Němcová, rozená Kuglerová, se narodila 12. června 1930 v Hrušovanech u Brna. Otec Jan pracoval jako pošťák, matka Klotylda se starala o domácnost. Ve třech letech se Dagmar s rodiči kvůli otcově povolání přestěhovala do Brna. Po německé okupaci v roce 1939 otec coby pošťák roznášel protinacistické letáky. Díky svému povolání se spřátelil s židovskou rodinou Fischgrundových, které před deportací do Terezína pomáhal ukrýt majetek. Dagmar v Brně opakovaně zažila bombardování, konečnou fázi války pak prožila u dědečka v rodných Hrušovanech, kde se s maminkou ukrývala v zemljance. Po osvobození se rodina neměla kam vrátit, původní brněnský byt poničilo bombardování a rodina tak dostala přidělen nový po odsunutých Němcích. Dagmar se vyučila prodavačkou, v 50. letech si dále doplnila vzdělání na střední škole obchodní. Od 50. let až do svého odchodu do důchodu pracovala u Pozemních staveb. Celý její život je spojen s Brnem, kde prožila válku, invazi vojsk Varšavské smlouvy, sametovou revoluci a kde žila i v době natáčení rozhovoru (2022).