„Víte, ono nejde o to, abych tak řekl, aby člověk vysoudil miliony. Ale když vidím, že to právo je na straně toho člověka, tak se mu snažím pomoct bez ohledu na to, o kolik korun jde. A tady jde o ten právní princip, který když se prosadí, tak potom z toho mohou mít stovky nebo tisíce lidí užitek.“
„Já jsem vyučoval jedny starší manžele z Bible a vedl jsem s nimi takzvané biblické studium. Bylo to v Praze-Kobylisích, ulice U Vlachovky. Měli jsme to dohodnuto, probírali jsme příslušnou látku. Vtom někdo zazvonil. Paní šla otevřít. Vtrhla tam Státní bezpečnost a obvinila mě, že vedu ilegální shromáždění bez státního souhlasu. A tím, že jsem byl označen, že jsem to ilegální shromáždění vedl, tak jsem byl vzat hned do vyšetřovací vazby.“
„Svědkové Jehovovi se organizovali tak, že byli organizováni ve sborech, které byly po celé republice. A ty sbory se nescházely jako celek, nýbrž po skupinách, asi po deseti lidech. A ty podklady, studijní materiály přicházely tajně ze zahraničí, tady se přeložily a rozmnožovaly se. Buď opisováním na psacím stroji, nebo fotocestou, později také cyklostylem.“
Lubomír Müller se narodil roku 1954 v Praze v rodině autoklempíře a zlatnice. V druhé polovině 60. let se seznámil s lidmi, kteří vyznávali víru jako Svědci Jehovovi. V roce 1969 k ní přistoupil, zanedlouho se členy církve stali i jeho rodiče a sestra. V roce 1973 byl přijat na Právnickou fakultu Karlovy univerzity. Na začátku třetího ročníku ho zatkla Státní bezpečnost. Její příslušníci vtrhli na jedno ze setkání Svědků Jehovových, na kterém přednášel. Byl odsouzen na šest měsíců do vězení za vedení ilegálního shromáždění a vykonávání duchovní činnosti bez státního souhlasu. Ze studií byl vyloučen. Byl přítomen řadě událostí, kdy Svědkové Jehovovi byli kvůli své víře za totality utiskováni i vězněni. Univerzitu mohl dokončit až po roce 1989. Stal se advokátem. Jeho specializací jsou kauzy, ve kterých se lidé soudí se státem. V církvi Svědci Jehovovi je stále aktivní.
Hrdinové 20. století odcházejí. Nesmíme zapomenout. Dokumentujeme a vyprávíme jejich příběhy. Záleží vám na odkazu minulých generací, na občanských postojích, demokracii a vzdělávání? Pomozte nám!
