Říkali jsme si: Dokud je hlava na krku, nic není ztraceno
Blažena Mlejnková, rozená Voborská, se narodila 24. února 1929 v Hostivicích do rodiny Anny a Františka Voborských. Vyrůstala se starším bratrem Františkem. Maminka jí zemřela v roce 1940 na srdeční selhání, otec se záhy znovu oženil. Válku prožila v Praze-Dejvicích. Podrobně popisuje všednodenní život za války i lokální události spojené s osvobozováním Prahy. Její otec František Voborský pracoval do roku 1948 u policie. Během únorového převratu v roce 1948 byl ale komunisty vyakčněn a v roce 1949 pro odbojovou činnost odsouzen k trestu smrti. Trest se nakonec podařilo snížit na doživotí. Na svobodu se František Voborský dostal po patnácti letech, v roce 1964, s podlomeným zdravím, zemřel o dva roky později. Blažena se v roce 1952 provdala na Moravu a s rodinou žila v Přerově. Pracovala jako švadlena a později na poště. Vychovala tři děti.