„Problém byl, že jsme se scházeli, říká se tomu Libštát. Bylo to scházení se farářů, kteří chtěli být v kontaktu, mluvit o všem možném, hodně i politice. Byli to evangelíci, Českobratrská církev evangelická, lidi jako [Svatopluk] Karásek, [Miloš] Rejchrt a spol., kteří to organizovali. Konalo se to jednou za rok u někoho, od neděle večer do pondělí večer. Mělo to i jakousi bohoslužebnou část. Někdo tam měl nějaké kázání, pobožnost. Potom přednášky, čím se kdo zabývá, z těch, co jsme něco studijně dělali. Večer i přes den, při víně, při pivu, jsme kecali hlavně o politice. Někteří už byli bez souhlasu. Ti tam taky s námi jezdili. Jiní faráři… Bylo tam i hodně farářek. Říkalo se tomu Libštát, protože v jednom případě se to konalo v Libštátu na Krkonošsku. Na udání tehdejšího církevního tajemníka nás přepadli policajti, obklíčili nás, představovali si, bůhví co se tam neděje, všechno prohledali. Ale žádný dozvuky to nemělo. Bylo to jen přátelské setkání farářů, co se znají z fakulty.“
„Hned mi zabavili pas. Myslel jsem, že bude všechno v pohodě, že když mám teď americkou manželku, pojedu navštívit její rodinu. V roce 1974 jsme si plánovali, že tam pojedeme. Požádal jsem tedy o výjezdní doložku, ale oni mi odepsali, že se musím dostavit s pasem. Tak jsem se dostavil na polici s pasem a oni mi hned pas vzali a už měli připravený papírek, potvrzení o zabavení cestovního dokladu. Že si celou věc musí prošetřit. Pak mi přišlo poštou vyrozumění, že není ve státním zájmu, abych byl držitelem cestovního pasu. To byl takový postih. Potom mi říkali, heleďte, když budete chtít s manželkou odejít, nebudeme vám bránit. Ale abych s ní cestoval tam a zpátky… Ona cestovat mohla i s dětmi. Ale mě nechtěli pouštět.“
Teolog a bývalý farář Bratrské jednoty baptistů Petr Macek se narodil 21. května 1944 v Praze. Jeho rodiče přišli z venkova a seznámili se v Armádě spásy, kde také otec pracoval jako vrátný. Petr Macek se vyučil kovorytcem, dálkově studoval střední Výtvarnou školu Václava Hollara a posléze SVVŠ. V době dospívání byl členem Českobratrské církve evangelické, později vstoupil do Bratrské jednoty baptistů. Činnost baptistického sboru ho přivedla ke studiu angličtiny a k zájmu o teologii. V roce 1968 se na baptistickém kongresu v Bernu seznámil se svou budoucí ženou, Američankou Harriet Gilbert. Vystudoval teologii na Komenského evangelické fakultě a v roce 1973 se stal farářem baptistického sboru Na Topolce na Praze 4. Baptistická církev v Československu v té době usilovala o to stát stranou politického dění, činnost sboru Na Topolce se ale vymykala. Na kázání Petra Macka často přicházeli i disidenti z jiných kruhů, pořádal semináře duchovního vzdělávání, tzv. „setkání třicátníků“, v roce 1988 umožnil Na Topolce vznik Podzemní univerzity bohemistiky. V roce 1990 odešel s rodinou na rok do Spojených států, po návratu se věnoval teologické, autorské a pedagogické činnosti. Je vedoucím katedry praktické teologie Evangelické teologické fakulty.
Hrdinové 20. století odcházejí. Nesmíme zapomenout. Dokumentujeme a vyprávíme jejich příběhy. Záleží vám na odkazu minulých generací, na občanských postojích, demokracii a vzdělávání? Pomozte nám!