Za mřížemi jsem prožila osm let
Zuzana Lejsková se narodila 4. prosince 1954. Je přesvědčena, že na svět přišla v kriminálu, kde režim věznil její matku Věru. Zuzanu a její sestru Vladimíru odmala vychovávala babička. S matkou se i po jejím návratu z vězení stýkaly jen spoře. Kvůli tomu, že v roce 1969 nenastoupila do učení a ani se nehlásila nikam do zaměstnání, prožila příští tři roky v nápravně výchovném ústavu pro mladistvé v Černovicích. Krátce po propuštění došlo k jejímu prvnímu střetu se zákonem. Tehdejší režim ji stíhal za příživnictví a také pro podezření z drobných krádeží. Zuzana Lejsková v rozhovoru pro Paměť národa otevřeně mluví o tom, že za úplatu poskytovala matčin byt prostitutkám a jejich klientům, a také o poměrech, jaké panovaly v ulicích Rytířská a Perlová v Praze, kde prostituce vzkvétala nejvíce. Během 70. a 80. let strávila Zuzana Lejsková za mřížemi pardubické věznice dohromady šest let. Pamětnice barvitě líčí kulisy ženského vězeňství. Poměry bachařů s trestankyněmi, tajnou vězeňskou poštu či příběhy jednotlivých žen a dívek, které dostávaly tresty navíc za to, že neplnily předepsané plány pracovních povinností. Zuzana Lejsková se po roce 2017 začala přiklánět k levicovým extrémistickým skupinám a získala si nejen virtuální přátele mezi proruskými aktivisty, z nichž někteří jsou v roce 2021 ve výkonu trestu odnětí svobody. V době natáčení rozhovoru pro Paměť národa žila se svým synem Jaroslavem v Kasejovicích v západních Čechách ve vybydleném motorestu.