Od první třídy jsem chtěla být farářkou
Lidmila Kukuczková se narodila 3. května 1952 v Náchodě a dětství prožila v Polici nad Metují. Otec Zdeněk Řehák (1919–1976) byl zahradník, matka Miloslava Řeháková (1927–1998) mu pomáhala. Lidmila měla o čtyři roky staršího bratra Zdeňka. S náboženstvím se setkala v první třídě díky své spolužačce, která byla dcerou místního faráře Církve československé. Obě se zapojily do aktivit církve, vzdělávacích kurzů, výletů. Po maturitě na Střední všeobecně vzdělávací škole v Broumově nastoupila v roce 1970 na Husovu československou bohosloveckou fakultu do Prahy. V Praze poznala svého budoucího manžela Ervína Kukuczku (1944–2022), který také studoval teologii, ale bylo mu doporučeno, aby studia ukončil. Důvodem bylo jeho politické angažmá proti okupantům po invazi sovětských vojsk v srpnu 1968. Živil se jako dělník, ošetřovatel, divadelník. Přestože Lidmile mnozí tento vztah vymlouvali, v roce 1974 se vzali. V témže roce, po absolvování vysoké školy, nastoupila jako farářka do Hostinného. Manžel byl společenský, vzdělaný člověk, kterého vyhledávala řada lidí. Na faru chodily četné návštěvy včetně komunistickému režimu nepohodlných lidí v čele s Egonem Bondym nebo Václavem Havlem. Lidmila o nich často nevěděla, manžel ji mlčením záměrně chránil. V roce 1976 se jim narodil syn Jan (1976–2023). V roce 1978 byli Kukuczkovi právě pro četné kontakty přeloženi do Hlinska v Čechách. I tam však za nimi jezdili známí a přibývali další. Množily se také podivné návštěvy a zájem ze strany Státní bezpečnosti (StB). Samozřejmostí byl kontakt s církevním tajemníkem, kterému museli hlásit každý svůj pohyb. V roce 1982 se stěhovali naposledy, a to do Ústí nad Orlicí, kde se jim narodily dcery Karolína (1983) a Anna (1987). Pamětnice pracovala do roku 2019, kdy ze zdravotních důvodů svoji službu farářky ukončila. V roce 2024 žila v Ústí nad Orlicí.